RNDr. Miloš Briestenský, PhD.

O mně

- Start at the Department of Engineering Geology of the IRSM in 2003, with a break during 2015-2016.
- Finish of the Ph.D. studies at the Department of Hydrogeology, Engineering Geology and Applied Geophysics of the Faculty of Science, Charles University in 2009.
- Geologist with interests in geodynamic hazards like the earthquakes, landslides, active tectonics and radon emanation.
- Participating on field studies at many geodynamically interesting sites: Slovakia, Slovenia, Germany, Bulgaria, Italy, Poland, Belgium, Svalbard (Norway).
- Leading of the local extensometric (EU TecNet) and radon monitoring networks in Czechia, Slovakia, Slovenia and Bulgaria.
- Author of the new extensometric prototype TM-72.

Publikační činnost

Ambrosino, F., L. Thinová, M. Briestenský, C. Sabbarese, (2020): Study of 222Rn continuous monitoring time series and dose assessment in six European Caves, Radiation Protection Dosimetry, 191, 2, 233-237. Doi: 10.1093/rpd/ncaa159.
Ambrosino, F., L. Thinová, M. Briestenský, F. Giudicepietro, V. Roca, C. Sabbarese, (2020): Analysis of geophysical and meteorological parameters influencing 222Rn activity concentration in Mladec caves (Czech Republic) and in soils of Phlegrean Fields caldera (Italy). Applied Radiation and Isotopes, 160. Doi: 10.1016/j.apradiso.2020.109140.
Ambrosino, F., Thinová, L., Briestenský, M. et al. (2020): Detecting time series anomalies using hybrid methods applied to Radon signals recorded in caves for possible correlation with earthquakes. Acta Geodaetica et Geophysica, 55, 405-420, Doi: 10.1007/s40328-020-00298-1.
Ambrosino, F., Thinová, L., Briestenský, M., Sabbarese, C. (2019): Analysis of radon series recorded in Slovak and Czech caves for the detection of anomalies due to seismic phenomena. Radiation Protection Dosimetry, 186, 2-3, 428-432. Doi:10.1093/rpd/ncz245.
Ambrosino, F., Thinová, L., Briestenský, M., Sabbarese, C. (2019): Anomalies identification of Earth's rotation rate time series (2012–2017) for possible correlation with strong earthquakes occurrence. Geodesy and Geodynamics, 10, 6, 455-459. Doi: 10.1016/j.geog.2019.06.002.
Kostov, K., Dobrev, N., Stemberk, J., Briestenský, M., Ivanov, I. (2018): Monitoring of microdisplacements in Golyamata Tsepnatina cave, Madara plateau, NE Bulgaria. Acta Carsologica, 47, 1, 69-81. Doi: 10.3986/ac.v47i1.5149.
Briestenský, M., Hochmuth, Z., Hók, J., Dobrovič, R., Stemberk, J., Petro, Ľ., Bella, P. (2018): Present-day stress orientation and tectonic pulses registered in the caves of the Slovenský kras Mts. (South-Eastern Slovakia). Acta geodynamica et Geomaterialia, 15, 2, 93-103. Doi: 10.13168/AGG.2018.0007.
Klimeš, J., Hartvich, F., Tábořík, P., Blahút, J., Briestenský, M., Stemberk, J., Emmer, A., Vargas, R., Bálek, J. (2017): Studies on selected landslides and their societal impacts: activity report of the Prague World Centre of Excelence, Czech Republic. Landslides, Landslides 14, 1547–1553. Doi: 1007/s10346-017-0837-4.
Rowberry, M.D., Martí, X., Frontera, C., Wiel, M.J., Briestenský, M. (2016): Calculating flux to predict future cave radon concentrations. Journal of Environmental Radioactivity, 157, 16-26. Doi: 10.1016/j.jenvrad.2016.02.023.
Briestenský, M., Rowberry, M. D., Stemberk, J., Stefanov, P., Vozár, J., Šebela, S., Petro, Ľ., Bella, P., Gaal, Ľ., Ormukov, Ch. (2015): Evidence of a plate-wide tectonic pressure pulse provided by extensometric monitoring in the Balkan Mountains (Bulgaria), Geologica Carpathica 66, 5, 427-438. Doi: 10.1515/geoca-2015-0035.
Bábek, O., Briestenský, M., Přecechtělová, G., Štěpančíková, P., Hellstrom, J. C., Drysdale, R. N., (2015): Pleistocene speleothem fracturing in the foreland of the Western Carpathians: a case study from the seismically active eastern margin of the Bohemian Massif. Geological Quarterly, 59, 3, 491-506. Doi: 10.7306/gq.1225.
Stemberk J., Briestenský M., Cacon S. (2015): The recognition of transient compressional fault slow-slip along the northern shore of Hornsund Fjord, SW Spitsbergen, Svalbard. Polish Polar Research, 36, 2, 109-123. Doi: 10.1515/popore-2015-0007.
Briestenský, M., Stemberk, J., Rowberry, M. D., (2014): The use of damaged speleothems and in situ fault displacement monitoring to characterize active tectonic structures: an example from Západní Cave, Czech Republic. Acta Carsologica, 43, 129-138. Doi: 10.3986/ac.v43i1.626.
Briestenský, M., Thinová, L., Praksová, R., Stemberk, J., Rowberry, M. D., Knejflová, Z., (2014): Radon, carbon dioxide, and fault displacements in central Europe related to the Tōhoku Earthquake. Radiation Protection Dosimetry., 160, 78–82. Doi: 10.1093/rpd/ncu090.
Klimeš, J., Rowberry, M.D., Blahůt, J., Košťák, B., Rybář, J., Briestenský, M., Stemberk, J., Štěpančíková, P. (2012): The monitoring of slow moving landslides and assessment of stabilisation measures using an optical-mechanical crack gauge. Landslides 9, 407-415. Doi: 10.1007/s10346-011-0306-4.
Briestenský, M., Stemberk, J., Michalík, J, Bella, P., Rowberry, M.D. (2011): The use of a karstic cave system in a study of active tectonics: fault movements recorded at Driny Cave, Malé Karpaty Mts (Slovakia). Journal of cave and karst sudies. 73, 114-123. Doi: 10.4311/jcks2010es0166.
Briestenský, M., Košťák, B., Stemberk, J., Vozár, J., (2011): Long-term slope deformation monitoring in the high mountains of the Western Carpathians. Acta Geodynamica et Geomaterialia. 8, 4 (164), 403-412.
Briestenský M., Thinová, L., Stemberk J., Rowberry M. (2011): The use of caves as observatories for recent geodynamic activity and radon gas concentrations in the Western Carpathians and Bohemian massif. Radiation Protection Dosimetry, 145, 2–3, 166–172. Doi: 10.1093/rpd/ncr080.
Briestenský, M., Košťák, B., Stemberk, J., Petro, L., Vozár, J., Fojtíková, L. (2010): Active tectonic fault microdisplacement analyses: a comparison of results from surface and underground monitoring in western Slovakia. Acta Geodynamica et Geomaterialia. 7, 4 (160), 387-397.
Briestenský M., Stemberk J., Petro L. (2007): Displacements registered around March 13, 2006 Vrbové earthquake, M=3,2 (Western Carpathians). Geologica Carpathica, 58/5, 487-493.
Briestenský M., Stemberk J. (2007): Recent displacements registered in selected caves of Dobrá Voda karstic area in Slovakia. Acta geodynamica et geomaterialia, 1, 31-38.

Členství

International Association for Engineering Geology and the Environment

Vážení návštěvníci! Odkazy z této sekce vedou převážně na externí webové stránky. Některé odkazy, zejména u starších příspěvků, již proto nemusejí existovat. V případě, že na chybný odkaz narazíte, budeme rádi, když kontaktujete webmastera stránek. Děkujeme za pochopení.

Videozáznamy

Pohyby aneb Za tajemstvím hlubinných procesů Země

Čeští badatelé vymýšlejí přístroje a zkoumají na Špicberkách nejnepatrnější pohyby horských masivů. Jsou schopni předpovědět i strašlivě ničivá zemětřesení, jako bylo například to v Japonsku v roce 2011.

Opakovaní dokumentu na ČT2 (17:05hod)

Ke stažení:

Videozáznamy

Pohyby aneb Za tajemstvím hlubinných procesů Země

Daleko na arktický sever se každoročně vydává skupina českých geologů z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR. Jejich cílem je Hornsund. Nejjižnější zátoka ostrova Západní Špicberky, kde vědci už 11 let pomocí unikátního přístroje pravidelně monitorují pohyby země a mapují dosud neprozkoumaný terén, který byl dříve hluboko pod ledem. Na svou poslední expedici za polární kruh se badatelé Josef, Honza, Filip a Miloš rozhodli přizvat i dva filmaře. Uprostřed nádherné i drsné přírody Špicberských ostrovů, v přívětivém a milém zázemí polské polární stanice, tak vznikl pozoruhodný materiál, který divákovi nabídne blízký vhled do nitra české polární expedice a lidský pohled na vědce samotné. Dokumentární film divákovi postupně odkrývá, co vše badatelé svým citlivým a trpělivým pozorováním přírody dokáží vyčíst nejen z terénu, ze samotných kamenů, ale i z těch nejmenších, neznatelných a doposud nepředvídatelných tektonických pohybů země. Na pozadí úchvatné arktické přírody se tak odvypráví příběh o tom, jak zásadní informace o naší planetě nám může přinést skupina právě těchto vědců. Dokumentární film Pohyby vyrobilo Středisko společných činností AV ČR společně s Ústavem struktury a mechaniky hornin AV ČR za finanční podpory Akademie věd ČR.

Česká televize, i-vysílání (ČT2, 12:30hoh)

Tiskové zprávy

Jubilejní desátá výprava geologů za polární kruh

Čtyřčlenný výzkumný tým pod vedením ředitele Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR (ÚSMH) RNDr. Josefa Stemberka, CSc., se koncem srpna opět vypravil na několik týdnů za polární kruh na Špicberky. Tentokrát šlo o jubilejní desátou vědeckou výpravu. Na ostrově, jenž je součástí Norského království, se vědci opět zabývali měřením zejména pohybů na tektonických zlomech a problematikou rozsáhlých skalních řícení.

Přednášky

Tectonic strain changes recognised by fault slip monitoring along eastern border of the Bohemian Massif (TecNet)

Workshop Velké výzkumné infrastruktury CzechGeo/EPOS 2017, Geofyzikální ústav AV ČR

Ke stažení:

Videozáznamy

Pohyby aneb Za tajemstvím hlubinných procesů Země

Čeští badatelé vymýšlejí přístroje a zkoumají na Špicberkách nejnepatrnější pohyby horských masivů. Jsou schopni předpovědět i strašlivě ničivá zemětřesení, jako bylo například to v Japonsku v roce 2011

ČT2, premiéra (14:55h)

Přednášky

Workshop CzechGeo/EPOS - data a služby pro výzkum a aplikace


Prezentace výsledků výzkumu s využitím dat a služeb, Geofyzikální ústav AV ČR, Praha,

Ke stažení:

Články / Knihy

Vzhůru na polární expedici!

Na letošním 51. roční­ku mezinárodního festivalu Academia film Olomouc se stal jedním z nejlepších českých populárně­-vědeckých dokumentárních filmů sní­mek z produkce Akademie věd ČR, nazvaný "Pohyby – za tajemstvím hlubinných procesů Země", který ve finále soutěžil celkem se čtrnácti dalšími českými dokumentárními filmy a nakonec získal cenu poroty. Česká výprava, o níž film pojednává, pracuje pod polárním kruhem obvykle tři až čtyři týdny v roce, po zbytek roku má monitorování osazených pří­ strojů na starosti polská strana, která je na stanici přítomna trvale. Při měření geologové nachodí či najezdí stovky kilometrů na sněžných skútrech i motorových člunech. Divák se může
do této drsné krajiny přenést, obdivovat přírodní krásy, ale také nahlédnout vědecké práci takří­kajíc "pod pokličku".

časopis 21. století, 7/2016, str. 26

Ke stažení: