
V Česku existují dostatečné informace o svahových deformacích a rizikových sesuvných územích, ale řada odborníků, kteří by s nimi měli počítat v územních plánech a projektech, je nezohledňuje. Legislativa je problematická, protože v mnoha případech není jednoznačná, a to i kvůli tomu, že vztahy mezi jednotlivými účastníky jsou poměrně složité. Ať už je to EIA nebo jen vztah mezi správcem komunikace a majitelem pozemku, z něhož skála padá. Z pohledu sociálně vědního záleží zejména na přístupu a roli samosprávy, státní správy i samotných obyvatel. To vše a ještě mnoho dalších názorů zaznělo u Kulatého stolu, který se konal 26. září 2016 v Akademii věd na téma Sesuvy – podceňované nebezpečí?
Akci, která byla určena zejména zástupcům státní správy a samospráv, pořádali Ústav státu a práva AV ČR společně s Ústavem struktury a mechaniky hornin (ÚSMH) AV ČR jako součást programu Přírodní hrozby Strategie AV21, jejímž cílem je zpřístupnit nejnovější vědecké poznatky veřejnosti.
Hlavní příspěvky přednesli Jan Klimeš a Jan Blahůt z ÚSMH AV ČR na téma Sesuvy v České republice – tradice, obtíže a perspektivy výzkumu, Hana Müllerová a Miloslava Hálová z Ústavu státu a práva AV ČR na téma Svahové pohyby – právní úskalí prevence a řešení následků a Karolina Pauknerová z Centra pro teoretická studia UK a AV ČR, Petr Gibas ze Sociologického ústavu AV ČR a Jiří Woitsch z Etnologického ústavu AV ČR na téma Řícení skal v Hřensku – historická a sociologická sonda.
Fotografie z akce naleznete ve Fotogalerii na webových stránkách ústavu:
www.irsm.cas.cz/Fotogalerie/Akce

