Cílem projektu je objasnit genezi a dynamiku svahových poruch na dvou vybraných lokalitách. Projekt kombinuje badatelsky lukrativní problematiku anomálních geodynamických jevů s interdisciplinární metodikou. Jeho realizace poskytne i praktické, z hlediska ochrany přírody a archeologických a historických objektů, využitelné výstupy. Sz. hrana pískovcového plató Příhrazské plošiny v CHKO Český ráj je klasickou, mnoha autory studovanou lokalitou blokových svahových pohybů. Ty byly za současných klimatických podmínek považovány za fosilní. V posledních 11 létech však dochází k postupnému obnovování jejich aktivity, a to aniž došlo k zásahu do morfologie svahů. Celé území plošiny je zároveň archeologicky významným sídlištěm, osídleným od neolitu. Rulový masív hory Valy u Kašperských hor v NP Šumava, je porušen rozsáhlým skalním sesuvem. Výskyt takovéhoto porušení rulového svahu s relativní výškou jen 125 m je geomechanicky málo pravděpodobný. Jeho analogie není v šumavském regionu známa. Na vrcholku hory se zároveň rozkládá hradiště ze starší doby železné. Je pravděpodobné, že katastrofické řícení sz. části vrcholku hory s sebou strhlo asi 1/4 původní plochy jeho akropole. Navíc i zde pravděpodobně došlo během posledních 12 let k obnovení, či výraznému zvýšení aktivity svahového pohybu. Na obou lokalitách pak platí, že stanovení vztahu archeologických struktur ke strukturám svahových poruch je zásadní jak pro archeologickou interpretaci nálezů a jejich ochranu před zničením, pro vytypovávání dalších, nálezově nadějných terénních partií, tak i pro rekonstrukci dynamiky a rozhodujících faktorů vývoje těchto poruch. Na lokalitách budou provedeny inženýrskogeologické a geomorfologické terénní práce (mapování, kopané sondy) a analýzy. Stávající aktivita svahových pohybů v obou lokalitách bude sledována systematickým kontrolním sledováním. Při terénním průzkumu budou dále aplikovány metody geofyzikální a hydrogeologické. Pro zisk analytických dat pak i klimatologické, dendrologické a archeologické.