Obr.: Konceptuální geologický řez přes Hranickou propast a Karpatskou předhlubeň. Panel (a) ukazuje situaci během ranného Langhianu (neogén/miocén), kdy došlo k otevření Karpatské předhlubně a ke vzniku Hranické propasti, zatímco panel (b) zobrazuje současný stav se známými vrty. (3,5x převýšeno).
(převzato z Klanica et al. 2020)
Nová studie týmu českých vědců z Akademie věd ČR (Geofyzikální ústav AV ČR,Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR) a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky) publikovaná na serveru Journal of Geophysical Research: Earth Surface poukazuje na až kilometrovou hloubku Hranické propasti. Nová zjištění tedy mohou změnit teorie o původu obdobných geologických úkazů.
Nové odhady založené na geofyzikálním měření z povrchu naznačují, že je dno podvodní jeskyně dvakrát tak hluboko, než se doposud předpokládalo. O novém objevu informoval server Science alert. Hranická propast tedy zůstává i nadále nejhlubší zatopenou sladkovodní jeskyní na světě.
Předchozí pozorování prokázala hloubku 473,5 metru.
Nový objev se zakládá na rozličných geofyzikálních postupech, mimo jiné měření tzv. gravimetrem spolu se zkoumáním elektrické vodivosti a přirozených geomagnetických polí pod zemským povrchem. Díky tomuto postupu mohou vědci zjistit umístění hornin, minerálů a jeskyní, které se nacházejí pod povrchem.
Výzkum byl spolufinancován institucionální podporou Centra pro geosférickou dynamiku (UNCE / SCI / 006), podporou dlouhodobé organizace pro koncepční rozvojový výzkum RVO: 67985891 a operačním programem VVV CZ.02.1.01 / 0,0 /0.0/16_013/0001800.
Rozhovor s Dr. Táboříkem na webu Přírodověděcké fakulty UK Praha a další mediální výstupy jsou k dispozici na odkazech níže.