Long Valley Caldera v Kalifornii je eliptická deprese (cca 15x30 km) na východním úbočí pohoří Sierra Nevada. Navazuje na ni řetězec ryolitických vulkanických kráterů, který na severu dosahuje až k jezeru Mono Lake. Tato oblast, protkaná řadou poklesových tektonických zlomů (s převažujícím východním sklonem) je charakterizována opakujícími se seismickými roji, epizodami půdních zdvihů, emisemi CO2 magmatického původu a silnou geotermální aktivitou, což může svědčit o postupném obnovování vulkanické aktivity. Samotná kaldera vznikla při kataklyzmické erupci před 760 tisíci lety. Během mnohačetných erupcí v období před 220 až 50 tisíci lety byl vytvořen nový kráter na severním okraji kaldery, Mammoth Mountains, a později pak řetězec kráterů v severní části. V průběhu posledních 5 tisíc let v oblasti docházelo opakovaně k menším až středním erupcím v intervalech stovek let. Pro danou oblast jsou v posledních dekádách typické seismické roje, které obsahují zemětřesení smíšeného typu, od čistě střižných zemětřesení po zemětřesení se silnou nestřižnou složkou. Dále jsou zde pozorována též tektonická zemětřesení s dotřesovou sekvencí a to včetně hlubokých zemětřesení v centrální části pohoří Sierra Nevada. Výskyt těchto jevů a zejména blízkost jejich ohnisek k poklesovému zlomovému systému při východním okraji pohoří Sierra Nevada lze vysvětlit významnou interakcí mezi jevy vulkanického a tektonického původu. Zemětřesná a vulkanická aktivita v této oblasti odráží dlouhotrvající a velmi složité vztahy mezi tektonickými a magmatickými procesy v zemské kůře a svrchním plášti. Tyto vztahy jsou v ohnisku zájmu geovědního výzkumu prováděného zde v posledních třech dekádách. Předkládaný projekt by mohl významně přispět k jejich hlubšímu pochopení.