Jako materiál pro povlakovou trubku palivového elementu v jaderném reaktoru jsou používány slitiny zirkonia, přičemž mechanismus koroze je ovlivněn jednak použitou slitinou, jednak korozním prostředím, jemuž je slitina vystavena. Byl vysloven předpoklad, že prostředí vody, která při teplotě 360°C má charakter kondenzované fáze, vede ke vzniku hydratovaného oxidu gelového charakteru, zatímco prostředí páry, která se při teplotě 450°C chová jako plyn, nikoliv. Grantový projekt je zaměřen
a) na rozlišení vlivu expozičních prostředí na korozi povlakové trubky jaderného paliva v reaktoru,
b) na identifikaci přechodové formy hydratovaného oxidu zirkoničitého gelového charakteru v prostředí reaktoru, kdy gelová forma ovlivňuje rozsah porézního systému a rozměry transportních cest a tím i přísun vody do rozhraní kov / korozní vrstva ovlivňující kinetiku koroze a tloušťku oxidické vrstvy,
c) na popis fyzikálních a fyzikálně chemických vlastností charakterizujících rozdílné strukturní formy korozní vrstvy oxidu zirkoničitého. Problematika gelového charakteru oxidu zirkoničitého nebyla v souvislosti s prostředím reaktoru dosud samostatně studována a získané výsledky by mohly jako zcela nové poznatky upřesnit představy o mechanismu korozního procesu.