Poutavě sepsaná historie objevování dna Hranické propasti vyšla v únorovém čísle české mutace populárně-naučného časopisu National Geographic, v rubrice "česká mozaika".

Umíchat beton bez přidání cementu je stejně marné jako upéct vánočku bez mouky. Českým vědcům se podařilo vytvořit stavební hmotu, ve které není cement ani vápno.

Lidové noviny, příloha Věda a technika

V roce 2016 se Janu Blahůtovi s týmem naskytla jedinečná příležitost zahájit monitoring na nejmenším z Kanárských ostrovů, na El Hierru. V odlučné oblasti, tj. v oblasti, ze které se sesuly uvolněné horniny, v současnosti uklidněného obřího sesuvu San Andrés umístili velice přesné 3D dilatometry, které měří pohyb.

Na tato měření navázal juniorský projekt GJ16-12227Y financovaný Grantovou agenturou České republiky Dynamika megasesuvu na El Hierru analyzovaná pomocí "big data" za účelem predikce budoucího chování megasesuvů i na dalších vulkanických ostrovech.

Hranickou propast najdeme u Hranic na Moravě 35 km východně od Olomouce. Není možná tak populární jako známá Macocha v Moravském krasu, přesto její věhlas v posledních letech daleko přesáhl hranice České republiky. Letos publikované výsledky geofyzikálního výzkumu ukazují, že jí titul nejhlubší zatopené jeskyně světa patří právem.

časopis Vesmír 99, 720, 2020/12

Hranická propast na severní Moravě je místem, které láká geology a speleology již dlouhou dobu. Na průzkumu tohoto jeskynního systému, který je z velké části zatopen vodou, se podílela i řada geologů z odborníků naší fakulty.

Rozhovor s dr. Petrem Táboříkem pro PřF UK.

zdroj: enviweb.cz

Půda pod námi nemusí být tak pevná, jak se zdá. I v České republice občas dochází k nebezpečným sesuvům hornin a zemin. Výsledkem bývá poničený majetek, v extrémních případech i ohrožené životy. Tomuto přírodnímu jevu, který ovlivňuje i sociální vazby, se dlouhodobě věnují vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR. Nejen o jejich poznatcích vypráví výstava Nestabilní podloží: sesuvy, životy a perspektivy, která v galerii VI PER v pražském Karlíně potrvá do konce října.

zdroj: Akademie věd ČR, aktuality, pro média

Pod názvem Nestabilní podloží: Sesuvy, životy a perspektivy začala minulý týden v karlínské galerii VI PER kolektivní přehlídka zabývající se nebezpečnými přírodními jevy, které ovšem mohou mít i pozitivní dopady. Pod patronací Akademie věd ČR nad ní dali své hlavy dohromady Bob Kuřík, Vojtěch Pecka, Pavel Sterec, Jan Klimeš a Jiří Suchánek.

zdroj: Časopis Respekt, Rubrika: Kultura - Mix, Strana: 66

Na problémy i přínosy spjaté se sesuvy půdy se zaměří výstava Nestabilní podloží: sesuvy, životy a perspektivy. Lidé ji v pražské galerii VI PER mohou navštívit do 31. října. Součástí je i série krátkých dokumentů o Maršově na Uherskohradišťsku, vsi poznamenané sesuvem. Podle Akademie věd ČR, která se na výstavě podílí, jsou ročně v Česku zaznamenány desítky sesuvů a skalních zřícení. Expozice je výstupem výzkumného programu Přírodní hrozby. Program je součástí Strategie AV 21, souboru mezioborových programů spjatých s pracovišti Akademie věd ČR.

Příklad obce Maršova u Uherského Brodu dokumentuje, že někdy bývá snadnější se vypořádat s bezprostředními škodami, které způsobil sesuv, než čelit dlouhodobým změnám postiženého místa.

Odborný článek v International Journal of Disaster Risk Reduction Volume 51, December 2020, výzkumný program Přírodní hrozby Strategie AV21-téma Péče o krajinu v prevenci nebezpečných přírodních jevů: historické, právní a společenské dimenze