Články / Knihy

Články / Knihy

Stoletá historie snižování rizika sesuvů venkovských komunit

Příklad obce Maršova u Uherského Brodu dokumentuje, že někdy bývá snadnější se vypořádat s bezprostředními škodami, které způsobil sesuv, než čelit dlouhodobým změnám postiženého místa.

Odborný článek v International Journal of Disaster Risk Reduction Volume 51, December 2020, výzkumný program Přírodní hrozby Strategie AV21-téma Péče o krajinu v prevenci nebezpečných přírodních jevů: historické, právní a společenské dimenze

The world’s deepest freshwater cave just got a whole lot deeper

For decades, spelunkers have flocked to the flooded caverns of the Czech Republic’s Hranice Abyss, which stretches farther below ground than any other freshwater cave system. Now, a scientific campaign to the cave has revealed it is 1 kilometer deep, more than twice as deep as previously thought. The researchers also say the abyss formed as groundwater seeped down from the surface, not as water percolated up, as previously believed—a finding that could call into question the origin of other deep caves.

Hranická propast je větší, než se čekalo. Nový výzkum naznačuje hloubku kolem kilometru.

Hranická propast je nejhlubší známá sladkovodní jeskyně na Zemi. Před čtyřmi lety se do ní ponořil tým vedený polským specialistou Krzysztofem Starnawským. Ten potvrdil, že její hloubka je nejméně 404 metrů. Skutečná velikost propasti ale byla neznámou. Nyní tým českých vědců z Akademie věd (Geofyzikální ústav AV ČR, Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky

Sesuvy v České republice

V poslední době je naše veřejnost stále častěji sdělovacími prostředky informována o výskytu ničivých povodní, ale také o zvýšené četnosti sesuvů a jiných nebezpečných svahových pohybů. Svahovými pohyby se rozumí přemísťování horninových hmot na svazích účinkem zemské tíže. Tyto pohyby jsou přirozeného původu nebo vyvolané lidskou činností a patří k velmi rozšířeným geodynamickým jevům, které ohrožují v některých regionech České republiky majetek i životy obyvatel, ale mají i rozsáhlé nepříznivé společenské dopady.

Vesmír 89, 686, 2010/11

Vědci rozjeli v Litoměřicích nový geotermální projekt

Geotermální energie by mohla v budoucnu zabezpečit až třetinu spotřeby elektřiny a polovinu spotřeby tepla v ČR. Pokud by stát tuto cestu podpořil, mohlo by na území našeho státu vzniknout do roku 2030 až 10 tepláren a 20 výtopen využívajících geotermální energii. Výzkumem v této oblasti se zabývá v současné době tým vědců z Centra pro výzkum geotermální energie RINGEN v Litoměřicích...

Vědci zkoumají šíření tepla ve skalách

V několika městech po celém Česku probíhá výzkum odborníků z Akademie věd ČR (AV ČR). Jde o monitoring šíření tepla ve skalách, zmapování stavu a možnému zabránění jejich zřícení.
Podle ředitele Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR Josefa Stemberka nemá současný výzkum ve světě obdoby, přičemž se obecně ví, že šíření tepla má pro skály vskutku destruktivní následky. Jde o jeden z hlavní faktorů v jejich případném zborcení.

časopis 21 století 11/2019, strany: 24 - 31

Německý expert: ŘSD trestuhodně podcenilo stavbu D8, nedodrželo evropské normy

..pro stát zatím nevyznívá dobře ani supervizorský posudek Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd, který si nechala zpracovat soudkyně, která má spor na stole. I jeho výsledky nejsou pro stát příznivé. Jako jednoznačného viníka označil žalující stranu, tj. ŘSD a SŽDC.

ekonomickydenik.cz

10 let výzkumu na Špicberkách

V roce 2009 byla vypravena ve spolupráci s profesorem Stefanem Caconem z Vratislavské univerzity první polární expedice ÚSMH AV ČR. Cílem bylo najít v okolí polské polární stanice Hornsund vhodná místa pro zahájení vysoce přesného monitoringu pohybů na zlomech v oblasti jihozápadních Špicberk. V současné době je v okolí polské polární stanice osazeno vysoce citlivými prostorovými extenzometry TM-71 celkem 5 zlomů. Jejich automatizovaný celoroční provoz zajišťují solární panely, které spolehlivě dodávají energii s výjimkou 2,5 až 3 měsíců během polární noci.

Zajištění nebezpečného svahu potrvá ještě měsíce

Minimálně do poloviny příštího roku potrvá ještě zajištění nebezpečného svahu nad karlovarským kinem Čas. Jak už Deník informoval, svah se sesouvá, a pokud by s ním město nic nepodniklo, hrozilo by zřícení na spodní objekty včetně kina. Odborníci při zahájení prací přitom vůbec nepočítali, že tam bude situace tak vážná.

Karlovarský deník.cz