Nepříjemnou situaci se skalním svahem musí opět řešit Karlovy Vary. Tentokrát kvůli masivu za kinem Čas v centru města. Před časem vedení radnice informovalo, že je svah nestabilní a hrozí sesuvem. Nyní se ukázalo, že je situace výrazně komplikovanější, než město předpokládalo.
"Byl bych rád, kdybychom se domluvili jak dál, s panem doktorem Blahůtem z Akademie věd (ÚSMH AV ČR, v.v.i)," doplnil Petr Bursík, náměstek primátorky města pro investice. Radnice již s ústavem spolupracuje prostřednictvím konzultací týkajících se skály v Táborské ulici.

www.idnes.cz/karlovy-vary

Vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR a Geofyzikálního ústavu AV ČR monitorují šíření tepla ve skalách v několika městech v Česku. Poznatky z výzkumu pomohou zmapovat stav skal a zabránit jejich zřícení a ohrožení obyvatel. Výzkum se soustředí na všechny hlavní horniny českého masivu. Kromě Děčína se provádí i v Karlových Varech, Ledči nad Sázavou a v pražském Podolí, kde se čas od času skála zřítí. Dalším městem, kde by měl výzkum pokračovat, je Český Krumlov. Srovnávací lokality mají vědci ještě v jiných klimatických oblastech – v Peru, v Arktidě..

Dna moří a oceánů jsou kvůli své nedostupnosti méně prozkoumaná než povrch Marsu a Měsíce. Někoho možná překvapí, že na mořském dně dochází ke vzniku největších sesuvů na Zemi, které tvoří jedny z největších morfologických tvarů vzniklých při jedné události. Jde především o kolapsy kontinentálních svahů či vulkánů. Velikosti těchto obřích sesuvů si nezadají s největšími sesuvy nalezenými na Marsu a mohou dosáhnout délky stovek kilometrů a objemu i tisíců km3.

časopis Vesmír č. 98, 10/2019, Téma: Sesuvy

Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a spolehlivé informace o jejich výši nedostupné nejen na území Česka, ale i jinde ve světě.

časopis Vesmír č. 98, 10/2019, Téma: Sesuvy

"Sesuvem půdy" se mnohdy nesprávně označují různé typy svahových deformací. Vyvolávají vesměs negativní emoce, protože jsou zmiňovány téměř výhradně v případech, kdy ničivým způsobem zasáhnou lidskou společnost. Škody, které působí, jsou hlavním motivem jejich výzkumu a na první pohled převládají nad jejich možným pozitivním významem. Pokud však ustoupíme z našeho antropocentrického posuzování světa, zjistíme, že i svahové deformace mají své důležité místo v přírodě a krajině.

časopis Vesmír č.98, 10/2019, Téma: Sesuvy

Ústav struktury a mechaniky hornin (ÚSMH) Akademie věd ČR, v. v. i, postupně digitalizuje unikátní archiv snímků geologických katastrof a dalších přírodních procesů v Čechách i v zahraničí. Vlastní více než 40 000 fotografií, negativů a diapozitivů sesuvů, skalních řícení, přívalových proudů či nestabilních břehů vodních nádrží a staveb. Snímky pocházejí z archivu zakladatele československé inženýrské geologie profesora Quida Záruby a jeho následovníků a vznikal téměř 100 let. V současné době je již 6500 fotografií k dispozici on-line na webových stránkách ústavu.

Mgr. Jana Schweigstillová, Ph.D. z oddělení inženýrské geologie byla členkou týmu, jenž obdržel cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky za rok 2019. Ocenění získal tým za nasimulování vzniku dokonale vyvinutých skalních bran a modelování vzniku skalních útvarů v počítači. Výzkum vedl RNDr. Jiří Bruthans, Ph.D., z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jako spoluřešitelka se podílela na terénních pracích v České republice, Jordánsku a Polsku.

Ředitelství silnic a dálnic dostalo pokutu 50 tisíc, protože ani přes výzvy soudu nevydalo výsledky měření o pohybu svahu na rozestavěné dálnici D8 na Ústecku v červnu 2013. Bez nich nemůže být dokončen posudek důležitý pro rozhodnutí soudu.

V článku jsou uvedeny poznatky o chemickém složení fosilní pryskyřice nazývané duxit. K analýze sady vzorků, nalezených většinou v mineralizovaných kmenech a uložených v miocenních sedimentech mostecké a sokolovské pánve, byly použity metody elementární analýzy, mikroskopie, chromatografie a infračervené spektroskopie.

Zpravodaj Hnědé uhlí, ročník 2/2019

Riziko, že na auta projíždějící po průtahu Karlovými Vary spadnou kameny z nestabilního svahu vedle železničního tunelu, brzy zmizí. Už v srpnu totiž začne dlouho očekávaná sanace masivu nad touto komunikací. I proto masiv nechalo město monitorovat odborníky Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd České republiky.

www.idnes.cz/karlovy-vary