Jak se pravděpodobně sesuly stovky tisíc metrů krychlových na rozestavěnou dálnici D8 u Prackovic na Labem, se lze poprvé podívat díky prostorovém videomodelu. Vizuální simulaci s komentářem připravili akademici z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. Jde o první pokus takto komplexně popsat a znázornit nejvýraznější zásah přírody do rozdělané stavby v novodobé historii Česka. Škoda způsobená utrženým masou zeminy je nyní jádrem miliardového soudního sporu, jejž vede stát a majitel přilehlého lomu.

Kniha o 90leté historii ústavu, vydal Masarykův ústav a Archiv AV ČR a Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, rok vydání 2018

Odborníci z AV ČR (ÚSMH) a Univerzity Karlovy ve spolupráci s Klinikou úrazové chirurgie FN Brno a LF MU připravili unikátní výstavu s názvem Až na KOST!, zahájenou 4. června v Technickém muzeu v Brně.

zpráva ČTK, www.ceskenoviny.cz

www.brnan.cz/udalosti

Unikátní výstava s názvem Až na KOST! odstartuje v Technickém muzeu v Brně 4. června a potrvá až do 29. září. Autory expozice jsou vědci spolupracující na programu QUALITAS – kvalitní život ve zdraví i nemoci, který je součástí programu Akademie věd Strategie AV21 – a odborníci z Biomedicínského centra Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni.

Přední čeští odborníci z nejrůznějších oborů se pod vedením agentury CzechInvest vydali na pětidenní technologickou misi po Argentině. Ve dnech 29. října až 2. listopadu 2018 zde jednali o možnostech vědeckotechnické spolupráce v důlním průmyslu, zejména v oblastech jako je důlní technika, geologie a materiálový výzkum a dekontaminace. Mise byla součástí projektu ekonomické diplomacie Ministerstva zahraničních věcí České republiky (PROPED) a spoluorganizovalo ji Velvyslanectví České republiky v Buenos Aires.

Vědci několika českých vysokých škol a vědeckých pracovišť spojili své síly ve výzkumném projektu Ringen
zaměřeném na efektivní využívání geotermální energie. díky vstřícnému postoji města bude na jaře na místě
bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad v Litoměřicích otevřeno unikátní vědecko-výzkumné pracoviště
celoevropského významu.

Švartna, zvláštní typ uhelného sedimentu, je v čerstvém stavu obtížně štípatelná podle ploch vrstevnatosti a mimořádně houževnatá ve směru kolmo k vrstvám. Je dobře opracovatelná i leštitelná. Mimořádných vlastností švartny si všimli již od 3. století před naším letopočtem Keltové a vyráběli z ní náramky a jiné ozdoby. V minulosti se používala jako nášlapná deska venkovních schodů nebo se z ní dělaly překlady přes drobné propustky, a to i pro kolejovou dopravu.

Pravěký člověk, který si obložil oheň neznámými hořlavými černými kameny, ani netušil, jaké vrásky a bezesné noci připraví budoucím uhelným chemikům a technologům. Ani po mnoho desetiletí trvajícím výzkumu uhlí nemůžeme říci, že bychom o této černé substanci věděli vše.
Autor ve svém příspěvku v lednovém časopise Vesmír shrnuje historii zkoumání uhlí mikroskopickým pohledem a vysvětluje jakou auru uhlí má a jak vzniká.

Vesmír 98, 52, 2019/1