V červnovém čísle časopisu EPOCHA vyšel zajímavý a informativní článek o jednom ze sedmi divů světa - peruánském Machu Picchu. V jeho závěru autor zmiňuje i současné výzkumy českých vědců na této lokalitě, které poskytují informace o stabilitě skalního podloží tohoto kdysi monumentálního inckého města. Jelikož jsou součástí tohoto týmu i pracovníci našeho ústavu, rádi bychom k článku doplnily pár informací, které se tam už nevešly.

Sledování pohybů velkých skalních bloků v rámci Machu Picchu zahájili již v roce 2002 Doc. Vít Vilímek z Přírodovědecké fakulty University Karlovy a Dr. Jiří Zvelebil. O rok později se na něm začal podílet i Dr. Jan Klimeš z našeho ústavu. Díky výborné spolupráci tohoto vědeckého týmu se správou archeologické památky daří již více než 10 let přesně měřit pohyby velkých bloků skal, které vyčnívají na mnoha místech mezi inckými stavbami.

Měřením a porovnáváním vzdáleností mezi pevnými body umístěnými napříč puklin ve skalách došel tým k závěru, že pohyby skalních bloků nejsou pro vlastní lokalitu nebezpečné a nejčastěji odrážejí sezónní výkyvy nasycení půdy vodou, které vyvolává střídavý výzdvih a pokles bloků.

Více se o svahových pohybech na Machu Picchu dočtete v článku, který vyšel v časopisu Vesmír č. 81/2002 nebo v odkazu na samotný projekt "Projevy rizikových geomorfologických procesů v deformaci horninových struktur Machu Picchu".