Mgr. Jan Blahůt Ph.D.

portret
O mně

Jsem vědeckým pracovníkem Oddělení inženýrské geologie v Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i. Specializuji se na výzkum svahových deformací a ohrožení a rizika z geodynamických procesů. Působím v redakční radě časopisů Landslides, Acta Geodynamica et Geomaterialia a Geoenvironmental Disasters a recenzní činnost provádím pro časopisy Landslides, Geomorphology, NHESS, Water, Natural Hazards, Bulletin of Engineering Geology and the Environment, Journal of Mountain Science, Remote Sensing, Science of the Total Environment nebo Transportation Geotechnics. Rovněž externě vyučuji na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze předmět Dynamická inženýrská geologie. Zároveň působím jako školitel odborných prací v oborech Geografie a kartografie, Fyzická geografie, Geotechnologie a Aplikovaná geologie. Od roku 2020 vyučuji vlastní předmět na Ostravské univerzitě s názvem Monitoring geodynamických procesů. Jsem soudním znalcem jmenovaným Ministrem spravedlnosti ČR se specializací inženýrská geologie, geomorfologie, stabilita svahů a skalních stěn.

Publikační činnost

• Blahůt J, Mitrovic-Woodell I, Baroň I, René M, Rowberry M, Blard P-H, Hartvich F, Balek J, Meletlidis S (2020) Volcanic edifice slip events recorded on the fault plane of the San Andrés Landslide, El Hierro, Canary Islands. Tectonophysics 776:228317. https://doi.org/10.1016/j.tecto.2019.228317
• Blahůt J, Balek J, Klimeš J, Rowberry M, Kusák M, Kalina J (2019) A comprehensive global database of giant landslides on volcanic islands. Landslides 16(10):2045-2052. https://doi.org/10.1007/s10346-019-01275-8
• Blahůt J, Baroň I, Sokoľ L, Meletlidis S, Klimeš J, Rowberry M, Melichar R, García-Cañada L, Martí X (2018) Large landslide stress states calculated during extreme climatic and tectonic events on El Hierro, Canary Islands. Landslides 15(9):1801-1814. https://doi.org/10.1007/s10346-018-0993-1
• Hartvich F, Blahůt J, Stemberk J (2017) Rock avalanche and rock glacier: A compound landform study from Hornsund, Svalbard. Geomorphology 276(1):244-256. https://doi.org/10.1016/j.geomorph.2016.10.008
• Blahůt J, Poretti I, Sterlacchini S, De Amicis M (2012) Database of Geo-hydrological Disasters for Civil Protection Purposes. Natural Hazards 60(3):1065-1083. https://doi.org/10.1007/s11069-011-9893-6

Přednášky a výuka

Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta - Dynamická inženýrská geologie

Ostravská univerzita, Přírodovědecká fakulta - Monitoring geodynamických procesů

Členství

• Soudní znalec jmenovaný Ministrem spravedlnosti ČR v oboru těžba, odvětví geologie, specializace inženýrská geologie, geomorfologie, stabilita svahů a skalních stěn
• Zkušební komise pro státní doktorské zkoušky a zkušební komise pro obhajoby disertačních prací v doktorských studijních programech Geologie a Aplikovaná geologie
• Zkušební komise pro státní zkoušky v navazujícím magisterském studijním programu Aplikovaná geologie
• LandAware the international network on Landslide Early Warning Systems
• Český národní výbor pro omezování následků katastrof (ČNV ONK)
• International Consortium on Landslides (ICL)
• European Geosciences Union (EGU)
• International Association of Engineering Geology and the Environment (IAEG)
• Geology and Information Technology Group, Italian Geological Society (GIT)
• Česká asociace geomorfologů (ČAG)
• Rada geotechnického monitoringu stavby D8, 0805 Lovosice – Řehlovice (RAMO)

Řešené projekty

Řešeno v letech: 2023-2027

Ukončené projekty

Vážení návštěvníci! Odkazy z této sekce vedou převážně na externí webové stránky. Některé odkazy, zejména u starších příspěvků, již proto nemusejí existovat. V případě, že na chybný odkaz narazíte, budeme rádi, když kontaktujete webmastera stránek. Děkujeme za pochopení.

Videozáznamy

Mezi 10. a 12. lednem roku 1954 zasáhlo rakouské Vorlarbersko 400 laviv. 150 z nich bylo ničivých, celkem zasypaly 280 lidí, z nichž 125 zemřelo. Jedním z nejpostiženějších míst byla obec Blons, kde laviny zabily 57 obyvatel a třetinu domů zničily. Pomoc se dlouho nedařilo kvůli poškozených telefonním linkám přivolat. První záchranáři z různých oblastí z domova i ze zahraničí dorazili až po dvou dnech. Poprvé v Evropě tehdy úřady nasadili při záchraně vrtulníky a neštěstí také vyvolalo potřebu chránit obydlené oblasti před podobnými situacemi. V Rakouských Alpách se poprvé začali budovat ve velkém lavinové bariéry, které mají bránit samotnému vzniku i sesuvu lavin. A to hlavně tam, kde neexistují či nestačí horské tzv. ochranné lesy nad vesnicemi a horskými cestami.
Česká televize - i-vysílání, ranní Studio 6, host Jan Blahůt z ÚSMH AV ČR (živý vstup, od 1:19:43 minuty záznamu)

Video file

Články / Knihy

Článek v prosincovém čísle časopisu Vesmír věnuje pozornost nejen historii působení teploty na stabilitu svahů, ale rovněž dalšímu výzkumu dlouhodobého působení teploty na stabilitu skal, a to zvětrávacími procesy. Změny teploty totiž vyvolávají i změny napětí v hornině.

 časopis Vesmír 102, 711, 2023/12

 

Články / Knihy

CNN Prima News, hlavní zprávy, od 18:55h, host Jan BLAHŮT, geolog z ÚSMH AV ČR (živý vstup, od 19:12 minuty záznamu)

Videozáznamy

CNN Prima News, Hlavní zprávy, od 18:55h,
host Jan BLAHŮT, geolog z ÚSMH AV ČR (živý vstup, od 12:42 minuty záznamu)

Videozáznamy

CNN Prima News, zprávy, od 16:00h, host Jan BLAHŮT, geolog z ÚSMH AV ČR (živý vstup, od 01:45 do 4:54 minuty záznamu)

Videozáznamy

Česká televize - i-vysílání, Studio 6, host Jan Blahůt z ÚSMH AV ČR (živý vstup, od 6:56 minuty záznamu)

Články / Knihy

Inženýrští geologové z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR (ÚSMH) začali s průzkumem trhlin v pískovcovém skalním masívu na zřícenině hradu Vranov v obci Malá Skála na Turnovsku. Na skálu ve vyhledávané turistické oblasti umístili speciální snímače, které jim umožní s velkou přesností sledovat směr, velikost a rychlost pohybů na trhlinách. Výsledky měření budou využity pro vyhodnocení účinnosti probíhajících sanačních prací a návrh případných dalších opatření. Instalace monitoringu v této lokalitě je také jedním z praktických výsledků spolupráce Akademie věd ČR s veřejnou sférou v rámci Strategie AV21, výzkumný program Město jako laboratoř – Stavby, kulturní dědictví a prostředí pro bezpečný a hodnotný život. Geologové, stavbaři, archeologové a historici v něm pomáhají mimo jiné se zabezpečením kulturních památek.

Regiony24.cz

Tiskové zprávy

Inženýrští geologové z ÚSMH začali s průzkumem trhlin v pískovcovém skalním masívu na zřícenině hradu Vranov v obci Malá Skála na Turnovsku. Na skálu ve vyhledávané turistické oblasti umístili speciální snímače, které jim umožní s velkou přesností sledovat směr, velikost a rychlost pohybů na trhlinách. Výsledky měření budou využity pro vyhodnocení účinnosti probíhajících sanačních prací a návrh případných dalších opatření. Instalace monitoringu v této lokalitě je také jedním z praktických výsledků spolupráce Akademie věd ČR s veřejnou sférou v rámci Strategie AV21 výzkumného programu Město jako laboratoř – Stavby, kulturní dědictví a prostředí pro bezpečný a hodnotný život.

Nezařazeno

Česká televize, i-vysílání, Události v regionech, v reportáži: Josef Stemberk, Jan Blahůt a Ondřej Racek (od 11:59 minuty záznamu)

Audiozáznamy

Život se dokáže přizpůsobit i takové katastrofě, jakou je sopečná erupce. Důkazem je ostrov La Palma v souostroví Kanárských ostrovů. V druhé polovině loňského roku tam místní sopka celé tři měsíce chrlila lávu.


ČRo Plus (pořad Natura), mluví Jan Blahůt, Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR (nahrávka od 1:19:44 do 1:25:55 minuty záznamu).

Videozáznamy

CNN Prima news - pořad Zprávy plus, host: Dr. Jan Blahůt (živý vstup, od 7:38 až 14:24 minuty záznamu)

Videozáznamy

CNN Prima news, Zprávy v 16:00h, host: Dr Jan Blahůt (od 13:05 minuty záznamu)

Články / Knihy

www.seznamzpravy.cz/clanek

Články / Knihy

Více než sedm stovek nestabilních objektů našli při nedávném průzkumu pracovníci Akademie věd (ÚSMH AV ČR) na nebezpečném skalním masivu v Ledči nad Sázavou. Uvádí to jejich závěrečná zpráva. Jak bude skalní stěna sanována, nyní projednávají představitelé města a kraje s projektanty.

iDnes.cz/zpravodajství/Jihlava

Audiozáznamy

Výbuch kanárské sopky Cumbre Vieja, který trval od září do prosince roku 2021, představuje jednu z největších živelních katastrof, jaká za poslední desítky let postihla Španělsko. Erupce zničila tři tisíce domů, láva pokryla patnáct set hektarů půdy a z domovů muselo odejít na sedm tisíc lidí. Redaktor Ondřej Novák na ostrově La Palma zjišťoval detaily.

ČRo Plus (pořad Natura). Mluví Jan Blahůt, Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR. (od 17:17 do 17:25 minuty záznamu)

Články / Knihy

Skalní masiv nad řekou a silnicí do průmyslové zóny v Ledči nad Sázavou je v ještě horším stavu, než se předpokládalo. Bezprostředním pádem tu hrozí řada objektů. Sanace skal tak zřejmě bude velice náročná a drahá. Pracovníci Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd přijeli do Ledče už poněkolikáté. Na masivu, který hrozí zřícením, doplňovali čidla monitorující pohyb skalních bloků. Zároveň označili místa, která bude nutné zcela odstranit nebo ukotvit.

Zdroj: iDNES.cz, Jihlava

Videozáznamy

Měsíc je už v Ledči nad Sázavou na Havlíčkobrodsku uzavřená silnice třetí třídy, která vede k místní firmě. Stále tam hrozí pád kamenů ze skalního masivu a k tomu také jeho sesuv. Aby se mohla naplánovat správná sanace, je potřeba celý skalní blok důkladně prozkoumat. V pátek proto vyrazili na místo experti.

Zdroj:Česká televize - i-vysílání, Studio ČT24

Videozáznamy

V sobotu 8. ledna na jezeře Lago de Furnas zřítila část skály na lodě s turisty, neštěstí si vyžádalo 10 obětí. Skalní masiv se zřítil pravděpodobně v důsledku dlouhodobých silných deštů.

Česká televize - i-vysílání, Studio 6, host: Dr. Jan Blahůt (živý vstup, od 36:20 minuty záznamu)

Videozáznamy

Sesuvy půdy, zemětřesení, povodně, sucho, nebezpečí z vesmíru. Síla člověka a síla přírody. Kdo vítězí? První díl série dokumentárního cyklu Akademie věd České republiky.
Mluví Josef Stemberk, Jan Klimeš, Jan Blahůt, Filip Hartvich, Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR.

V následné debatě pak jak hosté Josef Stemberk, Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, Miroslava Hálová, Ústav státu a práva AV ČR a inženýrský geolog Jan Král.

Česká televize i-vysílání, nahrávka od 0:51. Vysíláno v 20:32h (premiéra 20.9.2019 na ČT24, 20:00hod)

Audiozáznamy

Další díl cyklu Věda před spaním Petra Brože a jeho hostů na téma erupce na ostrově La Palma - povídání o místním soptění a rizikem "obávané" megacunami. Hosté: Jan Blahůt a Vladimír Kolář Kusbach.

Články / Knihy

Na kanárském ostrově La Palma probíhá evakuace kvůli výbuchům sopky Teneguía, která je součástí stratovulkánu Cumbre Vieja. Podle starších vědeckých poznatků mohou takové otřesy a erupce vyvolat masivní sesuv půdy, který by mohl vyvolat obří tsunami. Novinkami oslovený český odborník na sesuvy z Akademie věd však uklidňuje, že něco takového tentokrát s největší pravděpodobností nehrozí. Jan Blahůt z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR upozorňoval, že "scénář megatsunami o výšce stovek metrů", který roce 2001 naznačila práce vědců Stephena N. Warda a Simona Daye, je aktuálně silně nepravděpodobný.

Videozáznamy

Česká televize - i-vysílání, Studio ČT24, host: Jan Blahůt (živý vstup, od 15:16 do 20:45 minuty záznamu)

Články / Knihy

V roce 2016 se Janu Blahůtovi s týmem naskytla jedinečná příležitost zahájit monitoring na nejmenším z Kanárských ostrovů, na El Hierru. V odlučné oblasti, tj. v oblasti, ze které se sesuly uvolněné horniny, v současnosti uklidněného obřího sesuvu San Andrés umístili velice přesné 3D dilatometry, které měří pohyb.

Na tato měření navázal juniorský projekt GJ16-12227Y financovaný Grantovou agenturou České republiky Dynamika megasesuvu na El Hierru analyzovaná pomocí "big data" za účelem predikce budoucího chování megasesuvů i na dalších vulkanických ostrovech.

Projekt byl Grantovou agenturou ČR vybrán jako velice úspěšný.

Videozáznamy

CNN Prima News (Zprávy v 16:00, 12:40 - 16:05 minuta záznamu)

Videozáznamy

Čeští badatelé vymýšlejí přístroje a zkoumají na Špicberkách nejnepatrnější pohyby horských masivů. Jsou schopni předpovědět i strašlivě ničivá zemětřesení, jako bylo například to v Japonsku v roce 2011.

Opakovaní dokumentu na ČT2 (17:05hod)

Články / Knihy

Minimálně do poloviny příštího roku potrvá ještě zajištění nebezpečného svahu nad karlovarským kinem Čas. Jak už Deník informoval, svah se sesouvá, a pokud by s ním město nic nepodniklo, hrozilo by zřícení na spodní objekty včetně kina. Odborníci při zahájení prací přitom vůbec nepočítali, že tam bude situace tak vážná.

Karlovarský deník.cz

Články / Knihy

Karlovy Vary mohou začít se stabilizací svahu za kinem Čas, který hrozí sesuvem. Radnice si kvůli situaci za kinem Čas nechala vypracovat i posudek Akademií věd ČR.

iDNES.cz, Karlovy Vary

Audiozáznamy

Svah za karlovarským kinem Čas se začal sesouvat po úpravách letos v létě. Pro jeho zajištění přizvalo město odborníky z Akademie věd, kteří spolupracují s místními statiky a hydrogeology. Ke svahu se vydala redaktorka Ivana Sedláčková. Poslechněte si reportáž a rozhovor s geomorfologem Janem Blahůtem

Český rozhlas Karlovy Vary

Články / Knihy

Nepříjemnou situaci se skalním svahem musí opět řešit Karlovy Vary. Tentokrát kvůli masivu za kinem Čas v centru města. Před časem vedení radnice informovalo, že je svah nestabilní a hrozí sesuvem. Nyní se ukázalo, že je situace výrazně komplikovanější, než město předpokládalo.
"Byl bych rád, kdybychom se domluvili jak dál, s panem doktorem Blahůtem z Akademie věd (ÚSMH AV ČR, v.v.i)," doplnil Petr Bursík, náměstek primátorky města pro investice. Radnice již s ústavem spolupracuje prostřednictvím konzultací týkajících se skály v Táborské ulici.

www.idnes.cz/karlovy-vary

Články / Knihy

Dna moří a oceánů jsou kvůli své nedostupnosti méně prozkoumaná než povrch Marsu a Měsíce. Někoho možná překvapí, že na mořském dně dochází ke vzniku největších sesuvů na Zemi, které tvoří jedny z největších morfologických tvarů vzniklých při jedné události. Jde především o kolapsy kontinentálních svahů či vulkánů. Velikosti těchto obřích sesuvů si nezadají s největšími sesuvy nalezenými na Marsu a mohou dosáhnout délky stovek kilometrů a objemu i tisíců km3.

časopis Vesmír č. 98, 10/2019, Téma: Sesuvy

Články / Knihy

Ústav struktury a mechaniky hornin (ÚSMH) Akademie věd ČR, v. v. i, postupně digitalizuje unikátní archiv snímků geologických katastrof a dalších přírodních procesů v Čechách i v zahraničí. Vlastní více než 40 000 fotografií, negativů a diapozitivů sesuvů, skalních řícení, přívalových proudů či nestabilních břehů vodních nádrží a staveb. Snímky pocházejí z archivu zakladatele československé inženýrské geologie profesora Quida Záruby a jeho následovníků a vznikal téměř 100 let. V současné době je již 6500 fotografií k dispozici on-line na webových stránkách ústavu.

časopis Vesmír č.98, 10/2019, Téma: Sesuvy

Videozáznamy

Daleko na arktický sever se každoročně vydává skupina českých geologů z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR. Jejich cílem je Hornsund. Nejjižnější zátoka ostrova Západní Špicberky, kde vědci už 11 let pomocí unikátního přístroje pravidelně monitorují pohyby země a mapují dosud neprozkoumaný terén, který byl dříve hluboko pod ledem. Na svou poslední expedici za polární kruh se badatelé Josef, Honza, Filip a Miloš rozhodli přizvat i dva filmaře. Uprostřed nádherné i drsné přírody Špicberských ostrovů, v přívětivém a milém zázemí polské polární stanice, tak vznikl pozoruhodný materiál, který divákovi nabídne blízký vhled do nitra české polární expedice a lidský pohled na vědce samotné. Dokumentární film divákovi postupně odkrývá, co vše badatelé svým citlivým a trpělivým pozorováním přírody dokáží vyčíst nejen z terénu, ze samotných kamenů, ale i z těch nejmenších, neznatelných a doposud nepředvídatelných tektonických pohybů země. Na pozadí úchvatné arktické přírody se tak odvypráví příběh o tom, jak zásadní informace o naší planetě nám může přinést skupina právě těchto vědců. Dokumentární film Pohyby vyrobilo Středisko společných činností AV ČR společně s Ústavem struktury a mechaniky hornin AV ČR za finanční podpory Akademie věd ČR.

Česká televize, i-vysílání (ČT2, 12:30hoh)

Články / Knihy

Riziko, že na auta projíždějící po průtahu Karlovými Vary spadnou kameny z nestabilního svahu vedle železničního tunelu, brzy zmizí. Už v srpnu totiž začne dlouho očekávaná sanace masivu nad touto komunikací. I proto masiv nechalo město monitorovat odborníky Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd České republiky.

www.idnes.cz/karlovy-vary

Videozáznamy

Česká televize - i-vysílání (Studio 6, od 6:35 do 15:10 minuta záznamu), Host: Jan Blahůt

Audiozáznamy

ČRo Dvojka (pořad Káva o čtvrté, od 16:04 do 17:00h) Hosté: RNDr. Josef Stemberk, ředitel Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR a Jan Blahut, vedoucí oddělení inženýrské geologie.

Tiskové zprávy

Problematiku sesuvů a skalních řícení v České republice přibližuje veřejnosti nová publikace, kterou vydala Akademie věd České republiky (AV ČR). Mezioborové dílo s názvem Sesuvy – podceňované nebezpečí popisuje tuto problematiku nejen z pohledu geologie a geografie, ale i historie, sociologie a práva. Čtivě psaný text srozumitelný i laikům je doplněn fotografiemi a mapami tak, aby co nejlépe představil tento sice lokální, ale velmi nebezpečný a obtížně předvídatelný fenomén, který i v podmínkách ČR ohrožuje lidské životy.

zpráva na webu Akademie věd ČR

Články / Knihy

Víceoborová publikace vydaná v rámci programu Přírodní hrozby Strategie AV21. Přibližuje aktuální problematiku sesuvů a skalních řícení a představuje tento sice lokální, ale vysoce nebezpečný a obtížně předvídatelný fenomén z perspektivy vědních oborů geologie, historie, sociologie a práva.

Přednášky

Workshop Velké výzkumné infrastruktury CzechGeo/EPOS 2017, Geofyzikální ústav AV ČR

Články / Knihy

Kde hrozí sesuvy svahů, máme v Česku dobře zmapované, ale při stavbách se tím neřídíme, shodli se odborníci na konferenci v Senátu. Znalosti získané z výzkumů by se podle nich měly projevit hlavně při plánování silnic a dálnic. Dosud k tomu projektanty a stavební firmy nic nenutí, opatření navrhovaná geology jsou pro ně jen doporučující. Nevýhody tohoto postupu se projevily při stavbě dálnice D8. Konferenci pořádal senátní výbor spolu se dvěma ústavy Akademie věd.

ČTK

Přednášky

Konference v Senátu Parlamentu ČR: Sesuvy – podceňované nebezpečí?

Semináře/Workshopy

Konference v Senátu Parlamentu ČR. Jedním z hlavních témat je inženýrskogeologický průzkum pro liniové stavby ve vztahu k riziku svahových deformací včetně poznatků o sesuvu na dálnici D8 z června 2013, odbornící zde dále představí výsledky mezioborového výzkumu, jenž se zabývá riziky zapříčiněnými sesuvy svahů. Konference je pořádána v rámci Strategie AV 21, výzkumného programu Přírodní hrozby.

Videozáznamy

Česká televize - i-vysílání (Studio 6 ČT24), Host: Jan Blahůt

Audiozáznamy

Konference, Senát Parlamentu ČR, 21.11.2017, prezentace

Svahové deformace v ČR: jejich typy, vznik a prostorové rozšíření ve vztahu k možnému ohrožení zdraví a majetku obyvatel, Jan Blahůt, ÚSMH AV ČR

Mapy náchylnosti ke vzniku svahových deformací a prostředky vynaložené státním rozpočtem na sanační opatření jako základní způsoby prevence vzniku škod, Jan Klimeš, ÚSMH AV ČR

Sesuv na D8 z června 2013 a inženýrskogeologický průzkum pro liniové stavby ve vztahu k riziku svahových deformací, Josef Stemberk, ÚSMH AV ČR

Tiskové zprávy

Konference Sesuvy – podceňovaná nebezpečí? pořádá Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR ve spolupráci s Ústavem struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR, v. v. i., a Ústavem státu a práva Akademie věd ČR, v. v. i. Odborníci představí výsledky mezioborového výzkumu, jenž se zabývá riziky zapříčiněnými sesuvy svahů. Jedním z hlavních témat bude inženýrskogeologický průzkum pro liniové stavby ve vztahu k riziku svahových deformací včetně poznatků o sesuvu na dálnici D8 z června 2013. Akce je podpořena v rámci Strategie AV21 z programu Přírodní hrozby.

zpráva na webu Akademie věd ČR

Články / Knihy

Ředitelství silnic a dálnic zatím neotevře dálnici D8 v celé šíři v místě problematické prackovické estakády. Kvůli neustálým pracím to nedoporučila Rada geotechnického monitoringu. "Na Radě jsme se shodli, že doporučení k otevření dáme až po dokončení současně prováděných stavebních prací. První fáze je již téměř dokončena, nyní se připravuje další. Poté bychom měli rozhodnout. Netroufám si ale odhadnout přesný termín otevření, záleží to na průběhu prací," uvedl člen Rady monitoringu Jan Blahut, geolog z Akademie věd ČR.

Chomutovský deník, str.3

Články / Knihy

Na dálnici D8 na prackovické estakádě probíhá doplnění zakotvení stavby a měření stability. Loni se zjistilo, že jižní pilíř estakády ujíždí směrem do údolí Labe.Provoz je tak už dlouhé měsíce svedený do jednoho pruhu. Kdy se D8 otevře v celé své šíři, není doposud jasné.
Doporučení k otevření zatím Rada monitoringu D8 nedala.

Ústecký deník.cz