Sídlem ústavu se stala budova bývalé Vydrovy továrny poživatin v Praze – Libni, kterou Ústav pro vědecký výzkum uhlí koupil v r. 1928 a postupně budovu upravil pro svoje účely. Bývalým majitelem továrny byl továrník a výzkumník pan František Vydra (*1869 - † 1921). V r. 1895 založil továrnu na výrobu cikorky. Po neúspěchu zaviněném výrobní chybou potom podle vzoru Kathreinovy kávy sladové začal vyrábět jako první u nás kávu žitnou.
V roce 1898 přestěhoval závod do Prahy do starého cukrovaru v Libni na Rokosce a výrobu rozšiřoval postupně na obor poživatin a pochutin vůbec (byly to např. šumící bonbony, potom různé polévkové konzervy, ovocné šťávy, oplatky, prášky do pečiva, dětská moučka, hořčice aj).
V letech 1909-1912 byla továrna úplně přestavěna a značně rozšířena. Za války a v prvních letech po ní se František Vydra zabýval pokusy s karamelizací sladu (bez vzniku hořkých a trpkých látek) k výrobě tmavých piv. Výsledkem jeho úsilí byl sladový preparát, jemuž dal jméno Maltovin a jenž se osvědčil i v praktických zkouškách v několika pivovarech.
Současné velké prostory ústavu byly přepracovány do své současné podoby na počátku 20. století s podporou podnikatele a výzkumného pracovníka Františka Vydry (1869–1921), který zde vybudoval sídlo své továrny na poživatiny.
Historie
1927
Založen Ústav pro vědecký výzkum uhlí. Výzkum se týkal převážně chemie uhlí a chemických procesů tuhých paliv. Jeho zakladatelem a prvním ředitelem byl Dr. Hans Tropsch, spoluautor známé Fischer-Tropschovy syntézy tekutých paliv z uhlí.
1947
Kvůli rozšíření výzkumných úkolů došlo k přejmenování ústavu na Ústav pro vědecký výzkum uhlí a nerostů.
1948
Ústav byl přejmenován na Ústav pro výzkum a využití paliv.
1958
Založen Hornický ústav Československé akademie věd (ČSAV) jako základní výzkumné centrum pro důlní vědy. Personálně, materiálně a zčásti i programově navázal na předcházející třicetiletou výzkumnou činnost předchozích organizací. Zásluhou ústavu se poprvé v tehdejším Československu rozvinuly báňské vědy a dosáhly světové úrovně.
1967
Začal vycházet časopis pro báňské vědy pod názvem Zprávy Hornického ústavu, od roku 1970 pod názvem Acta Montana.
Laboratoř elementární analýzy. Ústav pro vědecký výzkum uhlí, 1930.
Pohled na areál Hornického ústavu v roce 1966
Pohled z věže na východ Ústav pro vědecký výzkum uhlí, 1930
1970
Hornický ústav ČSAV prošel zásadní reorganizací. Postupně byla v ústavu vybudována jednotlivá oddělení báňského charakteru geomechaniky, geotechniky, aerologie, hydrauliky podzemních vod a radioizotopů a navazující oblasti, jako např. úpravnictví, chemie a zušlechťování uhlí, koksárenství, briketárenství apod.
1978
V Ostravě byla založena pobočka Hornického ústavu (v souvislosti s velkými důlními neštěstími v Ostravsko-karvinském revíru), z které později vznikl dnešní Ústav geoniky AV ČR.
1979
Hornický ústav a Geologický ústav ČSAV se sloučily pod novým názvem: Ústav geologie a geotechniky ČSAV.
1990
Ústav geologie a geotechniky ČSAV opět rozdělen do dvou nezávislých institucí: Ústav geotechniky ČSAV a Geologický ústav ČSAV.
1992
Ústav geotechniky ČSAV, po vzniku Akademie věd České republiky, byl přejmenován na současný Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR.
Mapa areálu
