Cílem projektu bylo poznání chování a mobilizace prvků vzácných zemin a aktinidů v hydrotermálních a magmatických podmínkách. Výzkum stability allanitu byl založen na terénním výzkumu a chemických analýzách magmatických hornin a alllanitu v třebíčském masivu. Hydrotermální experimenty ukázaly, že felsitické durbachity třebíčského plutonu vznikly frakcionací mafičtějších členů a jejich mixingem s plášťovými komponentami v oblasti střední kůry. V průběhu detailního studia granitoidů tohoto plutonu byly detailně studovány granátické granity.
Současné velké prostory ústavu byly přepracovány do své současné podoby na počátku 20. století s podporou podnikatele a výzkumného pracovníka Františka Vydry (1869–1921), který zde vybudoval sídlo své továrny na poživatiny
Historie
1927
Založen Ústav pro vědecký výzkum uhlí. Výzkum se týkal převážně chemie uhlí a chemických procesů tuhých paliv. Jeho zakladatelem a prvním ředitelem byl Dr. Hans Tropsch, spoluautor známé Fischer-Tropschovy syntézy tekutých paliv z uhlí.
1947
Kvůli rozšíření výzkumných úkolů došlo k přejmenování ústavu na Ústav pro vědecký výzkum uhlí a nerostů.
1948
Ústav byl přejmenován na Ústav pro výzkum a využití paliv.
1958
Založen Hornický ústav Československé akademie věd (ČSAV) jako základní výzkumné centrum pro důlní vědy. Personálně, materiálně a zčásti i programově navázal na předcházející třicetiletou výzkumnou činnost předchozích organizací. Zásluhou ústavu se poprvé v tehdejším Československu rozvinuly báňské vědy a dosáhly světové úrovně.
1967
Začal vycházet časopis pro báňské vědy pod názvem Zprávy Hornického ústavu, od roku 1970 pod názvem Acta Montana.
Laboratoř elementární analýzy. Ústav pro vědecký výzkum uhlí, 1930.
Pohled na areál Hornického ústavu v roce 1966
Pohled z věže na východ Ústav pro vědecký výzkum uhlí, 1930
1970
Hornický ústav ČSAV prošel zásadní reorganizací. Postupně byla v ústavu vybudována jednotlivá oddělení báňského charakteru geomechaniky, geotechniky, aerologie, hydrauliky podzemních vod a radioizotopů a navazující oblasti, jako např. úpravnictví, chemie a zušlechťování uhlí, koksárenství, briketárenství apod.
1978
V Ostravě byla založena pobočka Hornického ústavu (v souvislosti s velkými důlními neštěstími v Ostravsko-karvinském revíru), z které později vznikl dnešní Ústav geoniky AV ČR.
1979
Hornický ústav a Geologický ústav ČSAV se sloučily pod novým názvem: Ústav geologie a geotechniky ČSAV.
1990
Ústav geologie a geotechniky ČSAV opět rozdělen do dvou nezávislých institucí: Ústav geotechniky ČSAV a Geologický ústav ČSAV.
1992
Ústav geotechniky ČSAV, po vzniku Akademie věd České republiky, byl přejmenován na současný Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR.
Mapa areálu
