Časopisy / Média

Média

Vážení návštěvníci! Odkazy z této sekce vedou převážně na externí webové stránky. Některé odkazy, zejména u starších příspěvků, již proto nemusejí existovat. V případě, že na chybný odkaz narazíte, budeme rádi, když kontaktujete webmastera stránek. Děkujeme za pochopení.

Články / Knihy

Hranickou propast najdeme u Hranic na Moravě 35 km východně od Olomouce. Není možná tak populární jako známá Macocha v Moravském krasu, přesto její věhlas v posledních letech daleko přesáhl hranice České republiky. Letos publikované výsledky geofyzikálního výzkumu ukazují, že jí titul nejhlubší zatopené jeskyně světa patří právem.

časopis Vesmír 99, 720, 2020/12

Články / Knihy

Příklad obce Maršova u Uherského Brodu dokumentuje, že někdy bývá snadnější se vypořádat s bezprostředními škodami, které způsobil sesuv, než čelit dlouhodobým změnám postiženého místa.

Odborný článek v International Journal of Disaster Risk Reduction Volume 51, December 2020, výzkumný program Přírodní hrozby Strategie AV21-téma Péče o krajinu v prevenci nebezpečných přírodních jevů: historické, právní a společenské dimenze

Videozáznamy

Reportáž o výstavě vědců a umělců (Jan Klimeš, Bob Kuřík, Vojtěch Pecka, Pavel Sterec, Jiří Suchánek) pod záštitou Akademie věd ČR Strategie AV21 program Přírodní hrozby pořádané v galerii ViPER v termínu od 9.9.2020 do 31.10.2020.

Vystupují: Bob Kuřík, kamera, zvuk, editace, interview: David Přílučík

zdroj: artycok.tv — Současné umění online

Videozáznamy

Čeští badatelé vymýšlejí přístroje a zkoumají na Špicberkách nejnepatrnější pohyby horských masivů. Jsou schopni předpovědět i strašlivě ničivá zemětřesení, jako bylo například to v Japonsku v roce 2011.

Opakovaní dokumentu na ČT2 (17:05hod)

Audiozáznamy

Do celosvětové databáze sesuvů hornin a zeminy, kterou vytvořila a provozuje americká NASA, přispěli nedávno i badatelé z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd – doplnili do ní informace o 183 sesuvech skalních řícení, ke kterým došlo na území České republiky.

ČRo Sever (Pořad: Dopolední expres 9:00 - 10:00, od 0:50- do 1:20 minuty záznamu)

Tiskové zprávy

Americký národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vytváří pomocí analýzy sdělovacích prostředků celosvětovou databázi sesuvů hornin a zemin. Spolupracují na ní vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR. Na portál může nyní přispět i česká laická veřejnost.

zpráva na webu Akademie věd ČR

Články / Knihy

Hranická propast na severní Moravě je místem, které láká geology a speleology již dlouhou dobu. Na průzkumu tohoto jeskynního systému, který je z velké části zatopen vodou, se podílela i řada geologů z odborníků naší fakulty.

Rozhovor s dr. Petrem Táboříkem pro PřF UK.

Články / Knihy

Pod názvem Nestabilní podloží: Sesuvy, životy a perspektivy začala minulý týden v karlínské galerii VI PER kolektivní přehlídka zabývající se nebezpečnými přírodními jevy, které ovšem mohou mít i pozitivní dopady. Pod patronací Akademie věd ČR nad ní dali své hlavy dohromady Bob Kuřík, Vojtěch Pecka, Pavel Sterec, Jan Klimeš a Jiří Suchánek.

zdroj: Časopis Respekt, Rubrika: Kultura - Mix, Strana: 66

Články / Knihy

Půda pod námi nemusí být tak pevná, jak se zdá. I v České republice občas dochází k nebezpečným sesuvům hornin a zemin. Výsledkem bývá poničený majetek, v extrémních případech i ohrožené životy. Tomuto přírodnímu jevu, který ovlivňuje i sociální vazby, se dlouhodobě věnují vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR. Nejen o jejich poznatcích vypráví výstava Nestabilní podloží: sesuvy, životy a perspektivy, která v galerii VI PER v pražském Karlíně potrvá do konce října.

zdroj: Akademie věd ČR, aktuality, pro média

Semináře/Workshopy

Výstava Nestabilní podloží: Sesuvy, životy a perspektivy se zaměřuje na sesuvy zemin a hornin coby unikátní procesy a prostory setkávání odlišných časů a škál Země a člověka. Umožňuje nahlédnout do čtyř kontur společenského a přírodního života sesuvu, jež tvoří jednotlivé části výstavy. Část Moderní vědění zachycuje anatomii sesuvu pohledem geologie, stejně jako poodhaluje momenty z historie utváření této vědní disciplíny. Realitní kancelář Realita ve své části výstavy spíše než pozemky či nemovitosti nabízí základní reorientaci pohledu a zkušenosti člověka ve světě, jež je nezbytná pro soužití se sesuvy, má-li člověk minimalizovat škody. Část Neposednost představuje sesuv jako vzpurný element, jehož nestabilní podloží má sílu destabilizovat vědecké, správní či antropocentrické jistoty moderního člověka a jeho světa. A v neposlední řadě část Život v trhlinách Země představuje kontury života sesuvu navzdory na příkladu vesnice Maršov na Uherskobrodsku.

Výstava je výstupem výzkumného programu Přírodní hrozby Strategie AV21 a jeho tématu Péče o krajinu v prevenci nebezpečných přírodních jevů: historické, právní a společenské dimenze vedeného Hanou Müllerovou, za níž stojí koalice umělců a přírodních i sociálních vědců z Akademie věd ČR, Univerzity Karlovy v Praze, Vysokého učení technického a Masarykovy univerzity v Brně, jmenovitě Bob Kuřík, Vojtěch Pecka, Pavel Sterec, Jiří Suchánek, Jan Klimeš.

K vidění od 9. 9. do 31. 10. 2020 v galerii VI PER, Praha 8 - Karlín

Články / Knihy

Na problémy i přínosy spjaté se sesuvy půdy se zaměří výstava Nestabilní podloží: sesuvy, životy a perspektivy. Lidé ji v pražské galerii VI PER mohou navštívit do 31. října. Součástí je i série krátkých dokumentů o Maršově na Uherskohradišťsku, vsi poznamenané sesuvem. Podle Akademie věd ČR, která se na výstavě podílí, jsou ročně v Česku zaznamenány desítky sesuvů a skalních zřícení. Expozice je výstupem výzkumného programu Přírodní hrozby. Program je součástí Strategie AV 21, souboru mezioborových programů spjatých s pracovišti Akademie věd ČR. Na projektech spolupracují i výzkumníci z jiných institucí či firem.

zdroj: ekolist.cz

Články / Knihy

Hranická propast je nejhlubší známá sladkovodní jeskyně na Zemi. Před čtyřmi lety se do ní ponořil tým vedený polským specialistou Krzysztofem Starnawským. Ten potvrdil, že její hloubka je nejméně 404 metrů. Skutečná velikost propasti ale byla neznámou. Nyní tým českých vědců z Akademie věd (Geofyzikální ústav AV ČR, Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky
PřF UK Praha, Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR) přišel s novým výzkumem, který na základě geofyzikálních testů ukázal, že tento unikátní jeskynní systém má ve skutečnosti hloubku kolem jednoho kilometru.
Jde ale "pouze" o expertní odhad, mohlo by to být dokonce ještě víc. Vědci o tom informovali odbornou veřejnost v časopise Journal of Geophysical Research: Earth Surface.

Zdroj: ČT24

Články / Knihy

For decades, spelunkers have flocked to the flooded caverns of the Czech Republic’s Hranice Abyss, which stretches farther below ground than any other freshwater cave system. Now, a scientific campaign to the cave has revealed it is 1 kilometer deep, more than twice as deep as previously thought. The researchers also say the abyss formed as groundwater seeped down from the surface, not as water percolated up, as previously believed—a finding that could call into question the origin of other deep caves.
Now, scientists have revealed a clearer picture using a combination of geophysical techniques.
Klanica and his colleagues also found evidence of an ancient groundwater drainage system in the limestone, suggesting a new, aboveground origin for the abyss.
The resulting picture revealed a system of deep, trenchlike caverns—some filled with sediment—that had been carved from the limestone, Surprisingly, these sediment-covered trenches extend to about 1 kilometer below the surface—far deeper than previous estimates, the team reported this month in the Journal of Geophysical Research: Earth Surface.

Zdroj: Science

Semináře/Workshopy

Třináctý ročník odborného semináře Biomateriály a jejich povrchy se uskuteční ve dnech 15. - 18. září 2020 v prostorách penzionu Herbertov - Horní Mlýn. Stejně jako v minulých letech bude seminář zaměřen na metody testování biokompatibility, charakterizace a modifikace biomateriálů a jejich povrchů.

Cílem semináře je informovat účastníky o základní problematice biomateriálů a současném stavu výzkumu a vývoje i výroby protetik či umělých náhrad v České republice. Na semináři se účastníci a studenti potkávají s předními vědeckými kapacitami v oboru biomateriálů a povrchů (materiálové inženýrství, medicína, fyzika, chemie, biologie) a s odborníky z praxe (lékaři, představitelé předních českých firem v oboru). Na semináři budou také prezentovány výsledky projektu "Vedlejší produkty z potravinářských výrob jako zdroj kolagenu: odpad nebo perspektivní materiál pro medicínu?" řešeného v rámci výzkumného programu QUALITAS - Kvalitní život ve zdraví i nemoci - Strategie AV21. Součástí této části semináře bude diskuse problematiky stability a degradace kolagenu, jejíž cílem je alespoň částečně odpovědět na otázku, zda je aplikace nativního kolagenu prohraná bitva?

Seminář pořádají Společnost pro kompozitní a uhlíkové materiály, z.s., Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i., Fakulta strojní Českého vysokého učení technického v Praze, Biomedicínské centrum Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy, za podpory výzkumného programu QUALITAS - Kvalitní život ve zdraví i nemoci - Strategie AV21.

Videozáznamy

Sesuv je přirozeným projevem vývoje povrchu Země, který probíhá od jejích počátků. Sesuvy probíhají neustále, často na stejném místě. Sesuv se stává problémem, když zasáhne do lidských životů, říká expert Jan Klimeš z Ústavu struktury a mechaniky hornin AVČR na cestě k místu sesuvu v obci Maršov u Uherského Brodu, který se výzkumu sesuvů dlouhodobě věnuje.

Série videí o sesuvech jsou výstupem výzkumného programu Přírodní hrozby Strategie AV21, které připravila Akademie věd ČR.

Články / Knihy

Geotermální energie by mohla v budoucnu zabezpečit až třetinu spotřeby elektřiny a polovinu spotřeby tepla v ČR. Pokud by stát tuto cestu podpořil, mohlo by na území našeho státu vzniknout do roku 2030 až 10 tepláren a 20 výtopen využívajících geotermální energii. Výzkumem v této oblasti se zabývá v současné době tým vědců z Centra pro výzkum geotermální energie RINGEN v Litoměřicích... Jádro výzkumné infrastruktury RINGEN tvoří celkem devět institucí: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Geofyzikální ústav AV, Ústav geoniky AV, Ústav struktury a mechaniky horniny AV, Česká geologická služba, Technická univerzita v Liberci a České vysoké učení techické - Stavební fakulta, Univerzita J. E. Purkyně z Ústí n. L. a VŠB - Technická univerzita Ostrava. Výzkumný tým složený ze zhruba 70 odborníků spolupracuje se špičkovými vědci z Německa, Francie, Švýcarska, Velké Británie a Islandu...

Zdroj: Veřejná správa 6/2020, měsíčník MV ČR, Strana 8

Audiozáznamy

Průzkum okolí zbytky středověké tvrze Rybnov. Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR je garantem výzkumu z hlediska pohybu skalních hmot.


ČRo Liberec Pořad: Pohodové odpoledne (14:13hod)

Opakování reportáže 20.4.2020, 5:15

Videozáznamy

Ve vysokých horách v Peru vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin zkoumají chování sesuvů a lavin kamení a taky ledů, které jsou právě kvůli tajícímu ledu stále častejší. Pro tamní obyvatele představují velké nebezpečí, ničí komunikace, města a způsobují záplavy.

Česká televize - i-vysílání (Studio 6), Host: Jan Klimeš

Videozáznamy

Ve vysokých horách v Peru vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin zkoumají chování sesuvů a lavin kamení a taky ledů, které jsou právě kvůli tajícímu ledu stále častejší. Pro tamní obyvatele představují velké nebezpečí, ničí komunikace, města a způsobují záplavy.

Reportáž s Dr. Klimešem o probíhajícím výzkumu v Peru v pohoří Cordillera Negra, region Ancash ve spolupráci s peruánským výzkumným ústavem INAIGEM (Ing. Roque Vargas) jehož cílem je identifikovat bezpečné oblasti, které místní komunita může využít ke svému rozvoji a zároveň vhodným způsobem upozornit na nebezpečná místa, kterým by se měli místní obyvatelé vyhýbat. Obyvatelé obce Rampac Grande byly po katastrofickém sesuvu z roku 2009, který si vyžádal oběti na životech, velmi nedůvěřivý vůči cizincům a geologickému průzkumu v okolí jejich obce. Nicméně díky intenzivní komunikaci a citlivému přístupu pracovníků INAIGEM nejen s prováděním výzkumu souhlasili, ale aktivně na něm spolupracují a přijali zodpovědnost za péči o vybudovanou infrastrukturu.

Česká televize i-vysílání (pořad Věda 24)