Časopisy / Média

Média

Vážení návštěvníci! Odkazy z této sekce vedou převážně na externí webové stránky. Některé odkazy, zejména u starších příspěvků, již proto nemusejí existovat. V případě, že na chybný odkaz narazíte, budeme rádi, když kontaktujete webmastera stránek. Děkujeme za pochopení.

Články / Knihy

V roce 2009 byla vypravena ve spolupráci s profesorem Stefanem Caconem z Vratislavské univerzity první polární expedice ÚSMH AV ČR. Cílem bylo najít v okolí polské polární stanice Hornsund vhodná místa pro zahájení vysoce přesného monitoringu pohybů na zlomech v oblasti jihozápadních Špicberk. V současné době je v okolí polské polární stanice osazeno vysoce citlivými prostorovými extenzometry TM-71 celkem 5 zlomů. Jejich automatizovaný celoroční provoz zajišťují solární panely, které spolehlivě dodávají energii s výjimkou 2,5 až 3 měsíců během polární noci. Zároveň jsou monitorovány další dva zlomy pomocí lineárních odporových extenzometrů. Ty slouží i pro monitoring vybraných svahových deformací v okolí polární stanice. Na jižním břehu fjordu, v lokalitě zvané Stonehenge, probíhá výzkum akumulací skalních řícení.

časopis Vesmír č.99, 1/2020

Články / Knihy

V několika městech po celém Česku probíhá výzkum odborníků z Akademie věd ČR (AV ČR). Jde o monitoring šíření tepla ve skalách, zmapování stavu a možnému zabránění jejich zřícení.
Podle ředitele Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR Josefa Stemberka nemá současný výzkum ve světě obdoby, přičemž se obecně ví, že šíření tepla má pro skály vskutku destruktivní následky. Jde o jeden z hlavní faktorů v jejich případném zborcení.

časopis 21 století 11/2019, strany: 24 - 31

Články / Knihy

..pro stát zatím nevyznívá dobře ani supervizorský posudek Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd, který si nechala zpracovat soudkyně, která má spor na stole. I jeho výsledky nejsou pro stát příznivé. Jako jednoznačného viníka označil žalující stranu, tj. ŘSD a SŽDC.

ekonomickydenik.cz

Přednášky

Ve dnech 10. - 12. prosince 2019 proběhla v Cuzcu v Peru mezinárodní konference zaměřená na vliv probíhajících klimatických změn na přírodu a obyvatele vysokých pohořích v Jižní Americe. Jedním z pozvaných řečníků byl i Jan Klimeš z Ústavu struktury a mechaniky hornin, který se dlouhodobě zabývá studiem podmínek vzniku sesuvů v peruánském pohoří Cordillera Blanca. Ve své přednášce "Slope stability in high mountains during glacier retreat – examples from Cordillera Blanca, Perú" shrnul existující poznatky o současném i možném budoucím vlivu klimatických změn na nebezpečí, které sesuvy představují pro společnost nejen v peruánských velehorách. Zdůraznil, že tyto nebezpečné jevy jsou nedílnou součástí vývoje vysokohorské krajiny a je tedy nutné je respektovat při jejím osidlování a využívání.

Články / Knihy

Minimálně do poloviny příštího roku potrvá ještě zajištění nebezpečného svahu nad karlovarským kinem Čas. Jak už Deník informoval, svah se sesouvá, a pokud by s ním město nic nepodniklo, hrozilo by zřícení na spodní objekty včetně kina. Odborníci při zahájení prací přitom vůbec nepočítali, že tam bude situace tak vážná.

Karlovarský deník.cz

Články / Knihy

Karlovy Vary mohou začít se stabilizací svahu za kinem Čas, který hrozí sesuvem. Radnice si kvůli situaci za kinem Čas nechala vypracovat i posudek Akademií věd ČR.

iDNES.cz, Karlovy Vary

Audiozáznamy

Svah za karlovarským kinem Čas se začal sesouvat po úpravách letos v létě. Pro jeho zajištění přizvalo město odborníky z Akademie věd, kteří spolupracují s místními statiky a hydrogeology. Ke svahu se vydala redaktorka Ivana Sedláčková. Poslechněte si reportáž a rozhovor s geomorfologem Janem Blahůtem

Český rozhlas Karlovy Vary

Přednášky

Peruánské Andy jsou jednou z oblastí s častým výskytem nebezpečných svahových deformací, která je zároveň velmi výrazně ovliněna klimatickými změnami. Současně jde o místo rozvoje prehistorických kultur, jehož přírodní bohatství nutně potřebuje i dnešní společnost ke svému rozvoji. Jakým způsobem tento rozvoj ovlivňují častý vznik sesuvů a přívalových proudů a jak jim může peruánská společnost vzdorovat?

Přednáška v rámci vědeckého festivalu Týden vědy a techniky, budova Akademie věd ČR, Národní 1009/3, 110 00 Praha 1

Videozáznamy

Česká televize - i-vysílání (Studio 24, od 17:13 - 22:50 minuta záznamu), host: Jiří Málek, geolog, seismolog, Ústav struktury a mechaniky hornin, AV ČR

Přednášky

Krajina se stále se vyvíjí a dokáže mohutně odpovídat na změny, které v ní my lidé často necitlivě děláme. Film ukáže praktické příklady toho, jak se pro nás může stát hrozbou i zdánlivě nehybná krajina, a to často naším vlastním přičiněním. Film představuje, jak naši krajinu sledují čeští geologové a co vše z ní dokážou svým nebývale dlouhodobým a unikátním monitoringem vyčíst. Dotkne se tedy praktických situací reálně se dějících u nás v České republice. Na promítání naváže beseda.

Přednáška v rámci vědeckého festivalu Týden vědy a techniky, budova Akademie věd ČR, Národní 1009/3, 110 00 Praha 1

Články / Knihy

Vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR a Geofyzikálního ústavu AV ČR monitorují šíření tepla ve skalách v několika městech v Česku. Poznatky z výzkumu pomohou zmapovat stav skal a zabránit jejich zřícení a ohrožení obyvatel. Výzkum se soustředí na všechny hlavní horniny českého masivu. Kromě Děčína se provádí i v Karlových Varech, Ledči nad Sázavou a v pražském Podolí, kde se čas od času skála zřítí. Dalším městem, kde by měl výzkum pokračovat, je Český Krumlov. Srovnávací lokality mají vědci ještě v jiných klimatických oblastech – v Peru, v Arktidě..

Tento projekt je součástí programu Strategie AV21, který se zabývá tématy důležitými pro společnost, jejichž řešení vyžaduje mezioborovou spolupráci.

ČT24, zpravodajství´

Články / Knihy

Nepříjemnou situaci se skalním svahem musí opět řešit Karlovy Vary. Tentokrát kvůli masivu za kinem Čas v centru města. Před časem vedení radnice informovalo, že je svah nestabilní a hrozí sesuvem. Nyní se ukázalo, že je situace výrazně komplikovanější, než město předpokládalo.
"Byl bych rád, kdybychom se domluvili jak dál, s panem doktorem Blahůtem z Akademie věd (ÚSMH AV ČR, v.v.i)," doplnil Petr Bursík, náměstek primátorky města pro investice. Radnice již s ústavem spolupracuje prostřednictvím konzultací týkajících se skály v Táborské ulici.

www.idnes.cz/karlovy-vary

Články / Knihy

Mgr. Jana Schweigstillová, Ph.D. z oddělení inženýrské geologie byla členkou týmu, jenž obdržel cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky za rok 2019. Ocenění získal tým za nasimulování vzniku dokonale vyvinutých skalních bran a modelování vzniku skalních útvarů v počítači. Výzkum vedl RNDr. Jiří Bruthans, Ph.D., z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jako spoluřešitelka se podílela na terénních pracích v České republice, Jordánsku a Polsku. Spolupracovala rovněž při laboratorních experimentech – připravovala a zkoumala vzorky elektronovou mikroskopií, studovala jejich chování v klimakomoře, podílela se na přípravě výstupů výzkumu.

Články / Knihy

Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a spolehlivé informace o jejich výši nedostupné nejen na území Česka, ale i jinde ve světě.

časopis Vesmír č. 98, 10/2019, Téma: Sesuvy

Články / Knihy

Ústav struktury a mechaniky hornin (ÚSMH) Akademie věd ČR, v. v. i, postupně digitalizuje unikátní archiv snímků geologických katastrof a dalších přírodních procesů v Čechách i v zahraničí. Vlastní více než 40 000 fotografií, negativů a diapozitivů sesuvů, skalních řícení, přívalových proudů či nestabilních břehů vodních nádrží a staveb. Snímky pocházejí z archivu zakladatele československé inženýrské geologie profesora Quida Záruby a jeho následovníků a vznikal téměř 100 let. V současné době je již 6500 fotografií k dispozici on-line na webových stránkách ústavu.

časopis Vesmír č.98, 10/2019, Téma: Sesuvy

Články / Knihy

Dna moří a oceánů jsou kvůli své nedostupnosti méně prozkoumaná než povrch Marsu a Měsíce. Někoho možná překvapí, že na mořském dně dochází ke vzniku největších sesuvů na Zemi, které tvoří jedny z největších morfologických tvarů vzniklých při jedné události. Jde především o kolapsy kontinentálních svahů či vulkánů. Velikosti těchto obřích sesuvů si nezadají s největšími sesuvy nalezenými na Marsu a mohou dosáhnout délky stovek kilometrů a objemu i tisíců km3.

časopis Vesmír č. 98, 10/2019, Téma: Sesuvy

Články / Knihy

"Sesuvem půdy" se mnohdy nesprávně označují různé typy svahových deformací. Vyvolávají vesměs negativní emoce, protože jsou zmiňovány téměř výhradně v případech, kdy ničivým způsobem zasáhnou lidskou společnost. Škody, které působí, jsou hlavním motivem jejich výzkumu a na první pohled převládají nad jejich možným pozitivním významem. Pokud však ustoupíme z našeho antropocentrického posuzování světa, zjistíme, že i svahové deformace mají své důležité místo v přírodě a krajině.

časopis Vesmír č.98, 10/2019, Téma: Sesuvy

Videozáznamy

Diskuse odborníků k tematickému dokumentu Zemětřesné roje AV ČR. Hosty moderátora Václave Moravce: seismolog Josef Horálek, geomorfoložka Petra Štěpančíková a geolog Tomáš Vylita

Česká televize i-vysílání (premiéra na ČT24)

Videozáznamy

Diskuse odborníků k tematickému dokumentu Krajina v pohybu AV ČR. Hosty moderátora Václave Moravce: geolog Josef Stemberk, právnička Miloslava Hálová a inženýrský geolog Jan Král.

Česká televize i-vysílání (premiéra na ČT24)

Videozáznamy

Sesuvy půdy, zemětřesení, povodně, sucho, nebezpečí z vesmíru. Síla člověka a síla přírody. Kdo vítězí? První díl série dokumentů Akademie věd České republiky.

Česká televize i-vysílání (premiéra na ČT24, 20:00hod)