Časopisy / Média

Média

Vážení návštěvníci! Odkazy z této sekce vedou převážně na externí webové stránky. Některé odkazy, zejména u starších příspěvků, již proto nemusejí existovat. V případě, že na chybný odkaz narazíte, budeme rádi, když kontaktujete webmastera stránek. Děkujeme za pochopení.

Semináře/Workshopy

Výstava Nestabilní podloží: Sesuvy, životy a perspektivy se zaměřuje na sesuvy zemin a hornin coby unikátní procesy a prostory setkávání odlišných časů a škál Země a člověka. Umožňuje nahlédnout do čtyř kontur společenského a přírodního života sesuvu, jež tvoří jednotlivé části výstavy. Část Moderní vědění zachycuje anatomii sesuvu pohledem geologie, stejně jako poodhaluje momenty z historie utváření této vědní disciplíny. Realitní kancelář Realita ve své části výstavy spíše než pozemky či nemovitosti nabízí základní reorientaci pohledu a zkušenosti člověka ve světě, jež je nezbytná pro soužití se sesuvy, má-li člověk minimalizovat škody. Část Neposednost představuje sesuv jako vzpurný element, jehož nestabilní podloží má sílu destabilizovat vědecké, správní či antropocentrické jistoty moderního člověka a jeho světa. A v neposlední řadě část Život v trhlinách Země představuje kontury života sesuvu navzdory na příkladu vesnice Maršov na Uherskobrodsku.

Výstava je výstupem výzkumného programu Přírodní hrozby Strategie AV21 a jeho tématu Péče o krajinu v prevenci nebezpečných přírodních jevů: historické, právní a společenské dimenze vedeného Hanou Müllerovou, za níž stojí koalice umělců a přírodních i sociálních vědců z Akademie věd ČR, Univerzity Karlovy v Praze, Vysokého učení technického a Masarykovy univerzity v Brně, jmenovitě Bob Kuřík, Vojtěch Pecka, Pavel Sterec, Jiří Suchánek, Jan Klimeš.

K vidění od 9. 9. do 31. 10. 2020 v galerii VI PER, Praha 8 - Karlín

Články / Knihy

Na problémy i přínosy spjaté se sesuvy půdy se zaměří výstava Nestabilní podloží: sesuvy, životy a perspektivy. Lidé ji v pražské galerii VI PER mohou navštívit do 31. října. Součástí je i série krátkých dokumentů o Maršově na Uherskohradišťsku, vsi poznamenané sesuvem. Podle Akademie věd ČR, která se na výstavě podílí, jsou ročně v Česku zaznamenány desítky sesuvů a skalních zřícení. Expozice je výstupem výzkumného programu Přírodní hrozby. Program je součástí Strategie AV 21, souboru mezioborových programů spjatých s pracovišti Akademie věd ČR. Na projektech spolupracují i výzkumníci z jiných institucí či firem.

zdroj: ekolist.cz

Články / Knihy

Hranická propast je nejhlubší známá sladkovodní jeskyně na Zemi. Před čtyřmi lety se do ní ponořil tým vedený polským specialistou Krzysztofem Starnawským. Ten potvrdil, že její hloubka je nejméně 404 metrů. Skutečná velikost propasti ale byla neznámou. Nyní tým českých vědců z Akademie věd (Geofyzikální ústav AV ČR, Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky
PřF UK Praha, Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR) přišel s novým výzkumem, který na základě geofyzikálních testů ukázal, že tento unikátní jeskynní systém má ve skutečnosti hloubku kolem jednoho kilometru.
Jde ale "pouze" o expertní odhad, mohlo by to být dokonce ještě víc. Vědci o tom informovali odbornou veřejnost v časopise Journal of Geophysical Research: Earth Surface.

Zdroj: ČT24

Články / Knihy

For decades, spelunkers have flocked to the flooded caverns of the Czech Republic’s Hranice Abyss, which stretches farther below ground than any other freshwater cave system. Now, a scientific campaign to the cave has revealed it is 1 kilometer deep, more than twice as deep as previously thought. The researchers also say the abyss formed as groundwater seeped down from the surface, not as water percolated up, as previously believed—a finding that could call into question the origin of other deep caves.
Now, scientists have revealed a clearer picture using a combination of geophysical techniques.
Klanica and his colleagues also found evidence of an ancient groundwater drainage system in the limestone, suggesting a new, aboveground origin for the abyss.
The resulting picture revealed a system of deep, trenchlike caverns—some filled with sediment—that had been carved from the limestone, Surprisingly, these sediment-covered trenches extend to about 1 kilometer below the surface—far deeper than previous estimates, the team reported this month in the Journal of Geophysical Research: Earth Surface.

Zdroj: Science

Semináře/Workshopy

Třináctý ročník odborného semináře Biomateriály a jejich povrchy se uskuteční ve dnech 15. - 18. září 2020 v prostorách penzionu Herbertov - Horní Mlýn. Stejně jako v minulých letech bude seminář zaměřen na metody testování biokompatibility, charakterizace a modifikace biomateriálů a jejich povrchů.

Cílem semináře je informovat účastníky o základní problematice biomateriálů a současném stavu výzkumu a vývoje i výroby protetik či umělých náhrad v České republice. Na semináři se účastníci a studenti potkávají s předními vědeckými kapacitami v oboru biomateriálů a povrchů (materiálové inženýrství, medicína, fyzika, chemie, biologie) a s odborníky z praxe (lékaři, představitelé předních českých firem v oboru). Na semináři budou také prezentovány výsledky projektu "Vedlejší produkty z potravinářských výrob jako zdroj kolagenu: odpad nebo perspektivní materiál pro medicínu?" řešeného v rámci výzkumného programu QUALITAS - Kvalitní život ve zdraví i nemoci - Strategie AV21. Součástí této části semináře bude diskuse problematiky stability a degradace kolagenu, jejíž cílem je alespoň částečně odpovědět na otázku, zda je aplikace nativního kolagenu prohraná bitva?

Seminář pořádají Společnost pro kompozitní a uhlíkové materiály, z.s., Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i., Fakulta strojní Českého vysokého učení technického v Praze, Biomedicínské centrum Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy, za podpory výzkumného programu QUALITAS - Kvalitní život ve zdraví i nemoci - Strategie AV21.

Videozáznamy

Sesuv je přirozeným projevem vývoje povrchu Země, který probíhá od jejích počátků. Sesuvy probíhají neustále, často na stejném místě. Sesuv se stává problémem, když zasáhne do lidských životů, říká expert Jan Klimeš z Ústavu struktury a mechaniky hornin AVČR na cestě k místu sesuvu v obci Maršov u Uherského Brodu, který se výzkumu sesuvů dlouhodobě věnuje.

Série videí o sesuvech jsou výstupem výzkumného programu Přírodní hrozby Strategie AV21, které připravila Akademie věd ČR.

Články / Knihy

Geotermální energie by mohla v budoucnu zabezpečit až třetinu spotřeby elektřiny a polovinu spotřeby tepla v ČR. Pokud by stát tuto cestu podpořil, mohlo by na území našeho státu vzniknout do roku 2030 až 10 tepláren a 20 výtopen využívajících geotermální energii. Výzkumem v této oblasti se zabývá v současné době tým vědců z Centra pro výzkum geotermální energie RINGEN v Litoměřicích... Jádro výzkumné infrastruktury RINGEN tvoří celkem devět institucí: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Geofyzikální ústav AV, Ústav geoniky AV, Ústav struktury a mechaniky horniny AV, Česká geologická služba, Technická univerzita v Liberci a České vysoké učení techické - Stavební fakulta, Univerzita J. E. Purkyně z Ústí n. L. a VŠB - Technická univerzita Ostrava. Výzkumný tým složený ze zhruba 70 odborníků spolupracuje se špičkovými vědci z Německa, Francie, Švýcarska, Velké Británie a Islandu...

Zdroj: Veřejná správa 6/2020, měsíčník MV ČR, Strana 8

Audiozáznamy

Průzkum okolí zbytky středověké tvrze Rybnov. Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR je garantem výzkumu z hlediska pohybu skalních hmot.


ČRo Liberec Pořad: Pohodové odpoledne (14:13hod)

Opakování reportáže 20.4.2020, 5:15

Videozáznamy

Ve vysokých horách v Peru vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin zkoumají chování sesuvů a lavin kamení a taky ledů, které jsou právě kvůli tajícímu ledu stále častejší. Pro tamní obyvatele představují velké nebezpečí, ničí komunikace, města a způsobují záplavy.

Česká televize - i-vysílání (Studio 6), Host: Jan Klimeš

Videozáznamy

Ve vysokých horách v Peru vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin zkoumají chování sesuvů a lavin kamení a taky ledů, které jsou právě kvůli tajícímu ledu stále častejší. Pro tamní obyvatele představují velké nebezpečí, ničí komunikace, města a způsobují záplavy.

Reportáž s Dr. Klimešem o probíhajícím výzkumu v Peru v pohoří Cordillera Negra, region Ancash ve spolupráci s peruánským výzkumným ústavem INAIGEM (Ing. Roque Vargas) jehož cílem je identifikovat bezpečné oblasti, které místní komunita může využít ke svému rozvoji a zároveň vhodným způsobem upozornit na nebezpečná místa, kterým by se měli místní obyvatelé vyhýbat. Obyvatelé obce Rampac Grande byly po katastrofickém sesuvu z roku 2009, který si vyžádal oběti na životech, velmi nedůvěřivý vůči cizincům a geologickému průzkumu v okolí jejich obce. Nicméně díky intenzivní komunikaci a citlivému přístupu pracovníků INAIGEM nejen s prováděním výzkumu souhlasili, ale aktivně na něm spolupracují a přijali zodpovědnost za péči o vybudovanou infrastrukturu.

Česká televize i-vysílání (pořad Věda 24)

Články / Knihy

V roce 2009 byla vypravena ve spolupráci s profesorem Stefanem Caconem z Vratislavské univerzity první polární expedice ÚSMH AV ČR. Cílem bylo najít v okolí polské polární stanice Hornsund vhodná místa pro zahájení vysoce přesného monitoringu pohybů na zlomech v oblasti jihozápadních Špicberk. V současné době je v okolí polské polární stanice osazeno vysoce citlivými prostorovými extenzometry TM-71 celkem 5 zlomů. Jejich automatizovaný celoroční provoz zajišťují solární panely, které spolehlivě dodávají energii s výjimkou 2,5 až 3 měsíců během polární noci. Zároveň jsou monitorovány další dva zlomy pomocí lineárních odporových extenzometrů. Ty slouží i pro monitoring vybraných svahových deformací v okolí polární stanice. Na jižním břehu fjordu, v lokalitě zvané Stonehenge, probíhá výzkum akumulací skalních řícení.

časopis Vesmír č.99, 1/2020

Články / Knihy

V několika městech po celém Česku probíhá výzkum odborníků z Akademie věd ČR (AV ČR). Jde o monitoring šíření tepla ve skalách, zmapování stavu a možnému zabránění jejich zřícení.
Podle ředitele Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR Josefa Stemberka nemá současný výzkum ve světě obdoby, přičemž se obecně ví, že šíření tepla má pro skály vskutku destruktivní následky. Jde o jeden z hlavní faktorů v jejich případném zborcení.

časopis 21 století 11/2019, strany: 24 - 31

Články / Knihy

..pro stát zatím nevyznívá dobře ani supervizorský posudek Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd, který si nechala zpracovat soudkyně, která má spor na stole. I jeho výsledky nejsou pro stát příznivé. Jako jednoznačného viníka označil žalující stranu, tj. ŘSD a SŽDC.

ekonomickydenik.cz

Přednášky

Ve dnech 10. - 12. prosince 2019 proběhla v Cuzcu v Peru mezinárodní konference zaměřená na vliv probíhajících klimatických změn na přírodu a obyvatele vysokých pohořích v Jižní Americe. Jedním z pozvaných řečníků byl i Jan Klimeš z Ústavu struktury a mechaniky hornin, který se dlouhodobě zabývá studiem podmínek vzniku sesuvů v peruánském pohoří Cordillera Blanca. Ve své přednášce "Slope stability in high mountains during glacier retreat – examples from Cordillera Blanca, Perú" shrnul existující poznatky o současném i možném budoucím vlivu klimatických změn na nebezpečí, které sesuvy představují pro společnost nejen v peruánských velehorách. Zdůraznil, že tyto nebezpečné jevy jsou nedílnou součástí vývoje vysokohorské krajiny a je tedy nutné je respektovat při jejím osidlování a využívání.

Články / Knihy

Minimálně do poloviny příštího roku potrvá ještě zajištění nebezpečného svahu nad karlovarským kinem Čas. Jak už Deník informoval, svah se sesouvá, a pokud by s ním město nic nepodniklo, hrozilo by zřícení na spodní objekty včetně kina. Odborníci při zahájení prací přitom vůbec nepočítali, že tam bude situace tak vážná.

Karlovarský deník.cz

Audiozáznamy

Svah za karlovarským kinem Čas se začal sesouvat po úpravách letos v létě. Pro jeho zajištění přizvalo město odborníky z Akademie věd, kteří spolupracují s místními statiky a hydrogeology. Ke svahu se vydala redaktorka Ivana Sedláčková. Poslechněte si reportáž a rozhovor s geomorfologem Janem Blahůtem

Český rozhlas Karlovy Vary

Články / Knihy

Karlovy Vary mohou začít se stabilizací svahu za kinem Čas, který hrozí sesuvem. Radnice si kvůli situaci za kinem Čas nechala vypracovat i posudek Akademií věd ČR.

iDNES.cz, Karlovy Vary

Přednášky

Peruánské Andy jsou jednou z oblastí s častým výskytem nebezpečných svahových deformací, která je zároveň velmi výrazně ovliněna klimatickými změnami. Současně jde o místo rozvoje prehistorických kultur, jehož přírodní bohatství nutně potřebuje i dnešní společnost ke svému rozvoji. Jakým způsobem tento rozvoj ovlivňují častý vznik sesuvů a přívalových proudů a jak jim může peruánská společnost vzdorovat?

Přednáška v rámci vědeckého festivalu Týden vědy a techniky, budova Akademie věd ČR, Národní 1009/3, 110 00 Praha 1

Videozáznamy

Česká televize - i-vysílání (Studio 24, od 17:13 - 22:50 minuta záznamu), host: Jiří Málek, geolog, seismolog, Ústav struktury a mechaniky hornin, AV ČR

Přednášky

Krajina se stále se vyvíjí a dokáže mohutně odpovídat na změny, které v ní my lidé často necitlivě děláme. Film ukáže praktické příklady toho, jak se pro nás může stát hrozbou i zdánlivě nehybná krajina, a to často naším vlastním přičiněním. Film představuje, jak naši krajinu sledují čeští geologové a co vše z ní dokážou svým nebývale dlouhodobým a unikátním monitoringem vyčíst. Dotkne se tedy praktických situací reálně se dějících u nás v České republice. Na promítání naváže beseda.

Přednáška v rámci vědeckého festivalu Týden vědy a techniky, budova Akademie věd ČR, Národní 1009/3, 110 00 Praha 1