Časopisy / Média

Média

Vážení návštěvníci! Odkazy z této sekce vedou převážně na externí webové stránky. Některé odkazy, zejména u starších příspěvků, již proto nemusejí existovat. V případě, že na chybný odkaz narazíte, budeme rádi, když kontaktujete webmastera stránek. Děkujeme za pochopení.

Přednášky

Ve dnech 10. - 12. prosince 2019 proběhla v Cuzcu v Peru mezinárodní konference zaměřená na vliv probíhajících klimatických změn na přírodu a obyvatele vysokých pohořích v Jižní Americe. Jedním z pozvaných řečníků byl i Jan Klimeš z Ústavu struktury a mechaniky hornin, který se dlouhodobě zabývá studiem podmínek vzniku sesuvů v peruánském pohoří Cordillera Blanca. Ve své přednášce "Slope stability in high mountains during glacier retreat – examples from Cordillera Blanca, Perú" shrnul existující poznatky o současném i možném budoucím vlivu klimatických změn na nebezpečí, které sesuvy představují pro společnost nejen v peruánských velehorách. Zdůraznil, že tyto nebezpečné jevy jsou nedílnou součástí vývoje vysokohorské krajiny a je tedy nutné je respektovat při jejím osidlování a využívání.

Články / Knihy

Minimálně do poloviny příštího roku potrvá ještě zajištění nebezpečného svahu nad karlovarským kinem Čas. Jak už Deník informoval, svah se sesouvá, a pokud by s ním město nic nepodniklo, hrozilo by zřícení na spodní objekty včetně kina. Odborníci při zahájení prací přitom vůbec nepočítali, že tam bude situace tak vážná.

Karlovarský deník.cz

Audiozáznamy

Svah za karlovarským kinem Čas se začal sesouvat po úpravách letos v létě. Pro jeho zajištění přizvalo město odborníky z Akademie věd, kteří spolupracují s místními statiky a hydrogeology. Ke svahu se vydala redaktorka Ivana Sedláčková. Poslechněte si reportáž a rozhovor s geomorfologem Janem Blahůtem

Český rozhlas Karlovy Vary

Články / Knihy

Karlovy Vary mohou začít se stabilizací svahu za kinem Čas, který hrozí sesuvem. Radnice si kvůli situaci za kinem Čas nechala vypracovat i posudek Akademií věd ČR.

iDNES.cz, Karlovy Vary

Přednášky

Peruánské Andy jsou jednou z oblastí s častým výskytem nebezpečných svahových deformací, která je zároveň velmi výrazně ovliněna klimatickými změnami. Současně jde o místo rozvoje prehistorických kultur, jehož přírodní bohatství nutně potřebuje i dnešní společnost ke svému rozvoji. Jakým způsobem tento rozvoj ovlivňují častý vznik sesuvů a přívalových proudů a jak jim může peruánská společnost vzdorovat?

Přednáška v rámci vědeckého festivalu Týden vědy a techniky, budova Akademie věd ČR, Národní 1009/3, 110 00 Praha 1

Videozáznamy

Česká televize - i-vysílání (Studio 24, od 17:13 - 22:50 minuta záznamu), host: Jiří Málek, geolog, seismolog, Ústav struktury a mechaniky hornin, AV ČR

Přednášky

Krajina se stále se vyvíjí a dokáže mohutně odpovídat na změny, které v ní my lidé často necitlivě děláme. Film ukáže praktické příklady toho, jak se pro nás může stát hrozbou i zdánlivě nehybná krajina, a to často naším vlastním přičiněním. Film představuje, jak naši krajinu sledují čeští geologové a co vše z ní dokážou svým nebývale dlouhodobým a unikátním monitoringem vyčíst. Dotkne se tedy praktických situací reálně se dějících u nás v České republice. Na promítání naváže beseda.

Přednáška v rámci vědeckého festivalu Týden vědy a techniky, budova Akademie věd ČR, Národní 1009/3, 110 00 Praha 1

Články / Knihy

Vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR a Geofyzikálního ústavu AV ČR monitorují šíření tepla ve skalách v několika městech v Česku. Poznatky z výzkumu pomohou zmapovat stav skal a zabránit jejich zřícení a ohrožení obyvatel. Výzkum se soustředí na všechny hlavní horniny českého masivu. Kromě Děčína se provádí i v Karlových Varech, Ledči nad Sázavou a v pražském Podolí, kde se čas od času skála zřítí. Dalším městem, kde by měl výzkum pokračovat, je Český Krumlov. Srovnávací lokality mají vědci ještě v jiných klimatických oblastech – v Peru, v Arktidě..

Tento projekt je součástí programu Strategie AV21, který se zabývá tématy důležitými pro společnost, jejichž řešení vyžaduje mezioborovou spolupráci.

ČT24, zpravodajství´

Články / Knihy

Nepříjemnou situaci se skalním svahem musí opět řešit Karlovy Vary. Tentokrát kvůli masivu za kinem Čas v centru města. Před časem vedení radnice informovalo, že je svah nestabilní a hrozí sesuvem. Nyní se ukázalo, že je situace výrazně komplikovanější, než město předpokládalo.
"Byl bych rád, kdybychom se domluvili jak dál, s panem doktorem Blahůtem z Akademie věd (ÚSMH AV ČR, v.v.i)," doplnil Petr Bursík, náměstek primátorky města pro investice. Radnice již s ústavem spolupracuje prostřednictvím konzultací týkajících se skály v Táborské ulici.

www.idnes.cz/karlovy-vary

Články / Knihy

Mgr. Jana Schweigstillová, Ph.D. z oddělení inženýrské geologie byla členkou týmu, jenž obdržel cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky za rok 2019. Ocenění získal tým za nasimulování vzniku dokonale vyvinutých skalních bran a modelování vzniku skalních útvarů v počítači. Výzkum vedl RNDr. Jiří Bruthans, Ph.D., z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jako spoluřešitelka se podílela na terénních pracích v České republice, Jordánsku a Polsku. Spolupracovala rovněž při laboratorních experimentech – připravovala a zkoumala vzorky elektronovou mikroskopií, studovala jejich chování v klimakomoře, podílela se na přípravě výstupů výzkumu.

Články / Knihy

"Sesuvem půdy" se mnohdy nesprávně označují různé typy svahových deformací. Vyvolávají vesměs negativní emoce, protože jsou zmiňovány téměř výhradně v případech, kdy ničivým způsobem zasáhnou lidskou společnost. Škody, které působí, jsou hlavním motivem jejich výzkumu a na první pohled převládají nad jejich možným pozitivním významem. Pokud však ustoupíme z našeho antropocentrického posuzování světa, zjistíme, že i svahové deformace mají své důležité místo v přírodě a krajině.

časopis Vesmír č.98, 10/2019, Téma: Sesuvy

Články / Knihy

Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a spolehlivé informace o jejich výši nedostupné nejen na území Česka, ale i jinde ve světě.

časopis Vesmír č. 98, 10/2019, Téma: Sesuvy

Články / Knihy

Ústav struktury a mechaniky hornin (ÚSMH) Akademie věd ČR, v. v. i, postupně digitalizuje unikátní archiv snímků geologických katastrof a dalších přírodních procesů v Čechách i v zahraničí. Vlastní více než 40 000 fotografií, negativů a diapozitivů sesuvů, skalních řícení, přívalových proudů či nestabilních břehů vodních nádrží a staveb. Snímky pocházejí z archivu zakladatele československé inženýrské geologie profesora Quida Záruby a jeho následovníků a vznikal téměř 100 let. V současné době je již 6500 fotografií k dispozici on-line na webových stránkách ústavu.

časopis Vesmír č.98, 10/2019, Téma: Sesuvy

Články / Knihy

Dna moří a oceánů jsou kvůli své nedostupnosti méně prozkoumaná než povrch Marsu a Měsíce. Někoho možná překvapí, že na mořském dně dochází ke vzniku největších sesuvů na Zemi, které tvoří jedny z největších morfologických tvarů vzniklých při jedné události. Jde především o kolapsy kontinentálních svahů či vulkánů. Velikosti těchto obřích sesuvů si nezadají s největšími sesuvy nalezenými na Marsu a mohou dosáhnout délky stovek kilometrů a objemu i tisíců km3.

časopis Vesmír č. 98, 10/2019, Téma: Sesuvy

Videozáznamy

Diskuse odborníků k tematickému dokumentu Zemětřesné roje AV ČR. Hosty moderátora Václave Moravce: seismolog Josef Horálek, geomorfoložka Petra Štěpančíková a geolog Tomáš Vylita

Česká televize i-vysílání (premiéra na ČT24)

Videozáznamy

Sesuvy půdy, zemětřesení, povodně, sucho, nebezpečí z vesmíru. Síla člověka a síla přírody. Kdo vítězí? První díl série dokumentů Akademie věd České republiky.

Česká televize i-vysílání (premiéra na ČT24, 20:00hod)

Videozáznamy

Diskuse odborníků k tematickému dokumentu Krajina v pohybu AV ČR. Hosty moderátora Václave Moravce: geolog Josef Stemberk, právnička Miloslava Hálová a inženýrský geolog Jan Král.

Česká televize i-vysílání (premiéra na ČT24)

Tiskové zprávy

Čtyřdílný populárně-vědecký cyklus dokumentárních filmů Akademie věd České republiky (AV ČR) Tiché hrozby, který srozumitelnou formou přibližuje současný výzkum největších přírodních hrozeb v České republice, odvysílá v září a říjnu Česká televize ve speciálním pořadu Václava Moravce na programu ČT 24. Po projekci jednotlivých filmů bude následovat debata s odborníky. Diváci se tak seznámí nejenom s prací vědců, ale i s nejnovějšími poznatky v oblastech, jako je například výzkum sesuvů, zemětřesení, klimatu či kosmického počasí. První díl cyklu na téma Krajina v pohybu televize uvede v pátek 13. září v hlavním vysílacím čase od 20.00 do 21.30 hod. Hosty budou RNDr. Josef Stemberk, CSc. z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR a odborný supervizor cyklu Tiché hrozby, dále JUDr. Miloslava Hálová z Ústavu státu a práva AV ČR a RNDr. Jan Král z Přírodovědecké fakulty Univerzity
Karlovy. Další tři díly odvysílá televize 20. a 27. září a 4. října. Budou věnovány tématům zemětřesení (Zemětřesné roje), nebezpečným atmosférickým jevům (Bouřlivé počasí) a nebezpečí zvesmíru (Blízký vesmír). Dokumentární cyklus Tiché hrozby vychází z nejzajímavějších výzkumných témat výzkumného programu Přírodní hrozby Strategie AV21. Vyrobil jej společně s vědci Odbor audiovizuálních technologií Střediska společných činností AV ČR, v. v. i.

Semináře/Workshopy

Dvanáctý ročník odborného semináře bude stejně jako v minulých letech zaměřen na metody testování biokompatibility, charakterizace a modifikace biomateriálů a jejich povrchů.

Seminář pořádají Společnost pro kompozitní a uhlíkové materiály, z.s., Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i., Fakulta strojní Českého vysokého učení technického v Praze, Biomedicínské centrum Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy, za podpory výzkumného programu QUALITAS - Kvalitní život ve zdraví i nemoci - Strategie AV21.

Uskuteční se ve dnech 17. – 20. září 2019 v jižních Čechách, Herbertov - Horní Mlýn

Videozáznamy

Daleko na arktický sever se každoročně vydává skupina českých geologů z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR. Jejich cílem je Hornsund. Nejjižnější zátoka ostrova Západní Špicberky, kde vědci už 11 let pomocí unikátního přístroje pravidelně monitorují pohyby země a mapují dosud neprozkoumaný terén, který byl dříve hluboko pod ledem. Na svou poslední expedici za polární kruh se badatelé Josef, Honza, Filip a Miloš rozhodli přizvat i dva filmaře. Uprostřed nádherné i drsné přírody Špicberských ostrovů, v přívětivém a milém zázemí polské polární stanice, tak vznikl pozoruhodný materiál, který divákovi nabídne blízký vhled do nitra české polární expedice a lidský pohled na vědce samotné. Dokumentární film divákovi postupně odkrývá, co vše badatelé svým citlivým a trpělivým pozorováním přírody dokáží vyčíst nejen z terénu, ze samotných kamenů, ale i z těch nejmenších, neznatelných a doposud nepředvídatelných tektonických pohybů země. Na pozadí úchvatné arktické přírody se tak odvypráví příběh o tom, jak zásadní informace o naší planetě nám může přinést skupina právě těchto vědců. Dokumentární film Pohyby vyrobilo Středisko společných činností AV ČR společně s Ústavem struktury a mechaniky hornin AV ČR za finanční podpory Akademie věd ČR.

Česká televize, i-vysílání (ČT2, 12:30hoh)