Nové kompozitní materiály, které mohou v budoucnu sloužit jako náhrady lidské kostní tkáně, vyvíjejí čeští vědci. Využívají přitom poměrně neobvyklé zdroje surovin: prasečí kůži, rybí kůži, šupiny či ploutve nebo kuřecí běháky.

Vidíte tam něco? Ne? No vidíte. A přesně takhle se vyrábějí nanovlákna, říká s úsměvem Tomáš Suchý, vedoucí Oddělení kompozitních a uhlíkových materiálů Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR v Praze. Společně okénkem nahlížíme do přístroje na výrobu nanovláken, který vědci zakoupili od singapurské firmy. „Neviditelná“ vlákna z kolagenu tvoří základ materiálu, který může už za pár let sloužit jako náhrada kostní tkáně.

Dnes se v medicíně jako kostní náhrady využívají především keramické materiály nebo slitiny kovů, nejčastěji titanu. Jsou pevné a odolné, mají však své nevýhody. "Titan se používá především k výrobě kloubních náhrad. Je to velmi pevný materiál, ale bohužel je velice tuhý a málo pružný, což komplikuje přirozený přenos zatížení na kost a její fyziologicky přirozenou přestavbu", vysvětluje Karel Balík.

Kompozitní materiál z nanovláken kolagenu a příměsi minerálních látek může v budoucnu posloužit jako náhrada kostní tkáně. Kompozit se vloží do místa chybějící kosti, postupně ji obsadí kostní buňky pacienta a následně se přetvoří v novou kostní tkáň.

celý článek ke stažení zde