Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a spolehlivé informace o jejich výši nedostupné nejen na území Česka, ale i jinde ve světě.

Dna moří a oceánů jsou kvůli své nedostupnosti méně prozkoumaná než povrch Marsu a Měsíce. Někoho možná překvapí, že na mořském dně dochází ke vzniku největších sesuvů na Zemi, které tvoří jedny z největších morfologických tvarů vzniklých při jedné události. Jde především o kolapsy kontinentálních svahů či vulkánů. Velikosti těchto obřích sesuvů si nezadají s největšími sesuvy nalezenými na Marsu a mohou dosáhnout délky stovek kilometrů a objemu i tisíců km3.

Na sesuvy se však dá pohlížet i jinak – některé jejich projevy lze vnímat i kladně, viz článek Pozitivní aspekty sesuvů.

RNDr. Jan Klimeš, Ph.D. a Mgr. Jan Blahůt, Ph.D. se ve svých příspěvcích v říjnovém vydání časopisu Vesmír (č. 98) zabývají negativním i pozitivním dopadem sesuvů na lidský život i majetek i na průzkum nebezpečných dějů pod hladinou.